Zkouška

1. alternativní způsoby řešení sporů

Alternativní způsoby řešení sporů (ADR) představují další projev autonomie vůle stran v tom směru, jak bude řešen případný v budoucnu vzniklý spor. Hlavním společným charakteristickým rysem je, že výsledkem takových řízení není rozhodnutí, ale řešení, které má povahu novace smlouvy, narovnání či vzniku smlouvy nové. Tedy nevyvolává žádné procesní důsledky. Řešení potom nemusí být ani tak v souladu s právem jako se zájmy stran, výhodou jsou nepochybně i nižší náklady oproti soudnímu řízení, při tomto typu řešení sporů není nutné řešit otázku rozhodného práva, ani pro strany není nezbytné zabývat se zahraničním právem, podle kterého má být postupováno a podle kterého může být řešen spor.

Mezi ADR patří mediace, konciliace, vyjednávání (negociace), expertíza, mini-trial, partnerství či smíšené typy (med-arb, medaloa). Všechny takové způsoby řešení sporů pak v žádném ze svých prvků či fází řízení nevyužívají veřejné moci k zajištění pomocných či kontrolních funkcí.

1. rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení lze vymezit jako dobrovolné postoupení řešení sporu neutrální třetí straně, rozhodcům či rozhodčímu soudu (tj. soukromým osobám či nestátní instituci), který vydá po provedeném řízení závazné a vykonatelné rozhodnutí.

Pro existenci možnosti řešit spor v rozhodčím řízení jsou nutné dva výstavbové prvky: dovolenost (přípustnost) tohoto řízení (v mezinárodním měřítku ve státě vydání rozhodnutí i ve státě nuceného výkonu) a platná dohoda stran o řešení sporu v rozhodčím řízení.

Mezinárodní rozhodčí řízení je velmi silně ovládáno autonomií vůle stran.

…(vynecháno něco kolizně právního)…

4. Metody českého mezinárodního práva soukromého

• Vymezení metod a jejich znaků

• Vzájemný vztah metod

• Členění kolizních norem (včetně konkrétních příkladů u každého druhu)

Vymezení metod a jejich znaků

Rozeznáváme dvě základní metody úpravy soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem – přímá x kolizní me

Přímá metoda

• funkcí přímé normy je bezprostřední hmotněprávní úprava daných vztahů (obsahuje práva a povinnosti účastníků)

• méně častá než kolizní metoda

• jejich použití nepředchází kolizní metoda

• jejich sjednáváním dochází k unifikaci práva (stávají se součástí dotčených právních řádů), většinou mezinárodní smlouvy – nemohou být jednostranně měněny

• např. úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží

• podmínky (kumulativně): bezprostřednost úpravy, bezprostřednost použití, pouze soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem

Kolizní metoda

• výběr právního řádu se provádí pomocí kolizních norem – kolizní metoda úpravy

• nezáleží na obsahu hmotněprávních norem, které budou použity (nečiní se rozdíl mezi tuzemským právem a cizím právním řádem); možná pozdější náprava výhradou veřejného pořádku

• kolizní normy neobsahují věcnou úpravu, pouze odkazují na věcnou normu

• kolizní normy nejsou bezprostředně použitelné, nestanovují práva a povinnosti účastníků

• hlavním pramenem českého právního řádu ZMPS

• struktura KN: rozsah, navázání