Zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ZMPS:
§ 3
„Nutně použitelná ustanovení právních předpisů
Ustanovení tohoto zákona nebrání použití těch ustanovení českého právního řádu, kterých je nutné v mezích jejich předmětu úpravy použít vždy bez ohledu na to, kterým právním řádem se řídí právní poměry, v nichž se projeví účinky použití takových ustanovení.“
§ 23
„Zjišťování a používání zahraničního práva
(1) Pokud z jiných ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného, je třeba zahraničního práva, jehož se má použít podle ustanovení tohoto zákona, používat i bez návrhu a tak, jak se ho používá na území, na němž toto právo platí. Použije se těch jeho ustanovení, kterých by se na území, na němž toto právo platí, pro rozhodnutí ve věci použilo, bez ohledu na jejich systematické zařazení nebo jejich veřejnoprávní povahu, pokud nejsou v rozporu s nutně použitelnými předpisy českého práva….“
§ 25
„Nutně použitelná ustanovení jiného zahraničního práva
K návrhu účastníka se mohou použít ustanovení právního řádu jiného státu, kterého se podle ustanovení tohoto zákona nemá použít, avšak podle právního řádu, jehož jsou součástí, se jich má použít bez ohledu na to, kterým právním řádem se řídí práva a povinnosti, o které jde.
Podmínkou pro použití je, že práva a povinnosti, o které jde, mají k takovému jinému státu dostatečně významný vztah a je to spravedlivé vzhledem k povaze těchto ustanovení, jejich účelu nebo k důsledkům, jež by vyplynuly zejména pro účastníky z jejich použití nebo z jejich nepoužití. Účastník, který se takových ustanovení dovolává, musí prokázat platnost a obsah těchto ustanovení.“
Článek 25 míří na třetí typ IN, tedy IN cizího státu, který má ale k právnímu vztahu významný vztah a je spravedlivé jeho normy použít. jeho právní řád přitom není ani lex fori ani lex causae.
Určení fora v řízení před obecnými soudy
Vnitrostátní prameny pro určení pravomoci (příslušnosti) - ZMPS
§ 33 – svéprávnost a věci opatrovnické
§ 39 – prohlášneí za mrtvého
§ 47 poměry mezi manžely
§ 53 určení a popření rodičovství
§ 56 pravomoc ve věcech výživy, výchovy a péče o nezletilé
§ 60 osvojení
§ 64 poručenství a opatrovnictví nad nezletilými
§ 67 registrované partnerství
§ 68 věcná práva k nemovitostem
§ 74 dědictví¨
§ 81 umoření listin
§ 85-86 závazky
§ 88 pracovní právo
Analýza pravomoci/příslušnosti z pohledu jednotlivých nařízení - přehled
1. Nařízení Brusel I
pravomoc obecná – čl. 4 – domicil žalovaného zaměnitelná s pravomocí alternativní I. a II. pravomoc alternativní I. – čl. 7 může nahradit pravomoc obecnou pravomoc alternativní II. – čl. 8 může nahradit pravomoc obecnou pravomoc speciální – čl. 10 - 20 užije se před pravomocí obecnou a alternativní pravomoc výlučná založená nařízením – čl. 24 užije se před všemi ostatními procesními pravidly o pravomoci pravomoc výlučná založená dohodou stran – čl. 25 užije se před všemi ostatními procesními pravidly s výjimkou výlučné a některých speciálních pravidel, kde není možné uzavřít dohodu pravomoc založená podřízením se zahájenému řízení – čl. 26