PEU-zápočet

Soudní dvůr nemá pravomoc rozhodnout, že je určitý vnitrostátní právní předpis neslučitelný s unijním právem, avšak různými taktikami (např. přeformulování otázky) nedá vnitrostátnímu soudu mnoho prostoru pro aplikaci rozhodnutí. Tohle je strašně složité téma, na to se asi nikdo ptát nebude, ale jenom v takových výpiskách to nelze obsáhnout.

Proces řízení o předběžné otázce

1. První fáze: předložení předběžné otázky

   • Předběžnou otázku může (někdy dokonce musí např. když podle vnitrostátního práva není možné napadnout rozhodnutí opravným prostředkem – v ČR třeba Ústavní a Nejvyšší soud) předložit kterýkoli vnitrostátní soud, výjimečně jiný orgán (rozhodčí soudy nejsou považovány za soudy – rozhodnutí Nordsee)

   • Soud se může obrátit na Soudní dvůr pouze, má-li být projednávaná věc ukončena rozhodnutím, jež má povahu soudního rozhodnutí

   • Předběžná otázka se může týkat výkladu a platnosti jakékoli unijní normy, pokud není pravomoc Soudního dvora v této oblasti vyloučena

   • Soud může Dvoru předložit předběžnou otázku pouze, je-li zodpovězení této otázky nezbytné

   • Účastnící řízení se nemohou nijak domáhat toho, aby soud předběžnou otázku předložil, mohou to pouze navrhnout (jako nápad )

   • Soud by se měl ujistit, že se Dvůr takovou otázkou již nezabýval

2. Druhá fáze: řízení před Soudním dvorem

   • Prvně je zkoumáno, zda může Dvůr o žádosti rozhodnout a zda je položená otázka přípustná

   • Pokud se otázka týká výkladu nebo platnosti, Dvůr musí rozhodnout (domněnka relevance)

     • Taková domněnka však může být vyvrácena pokud:

       1. Žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení

       2. Problém je hypotetický

       3. Soudní dvůr nedisponuje příslušnými skutkovými nebo právními poznatky (rozhodnutí PreussenElektra)

   • Řízení probíhá ve třech částech – písemná část, ústní část a porada

   • Řízení začíná doručením rozhodnutí vnitrostátního soudu, Soudní dvůr toto oznámí účastníkům a dalším subjektům (např. Komise), tyto subjekty mají dva měsíce na písemné vyjádření

   • Předseda jmenuje soudce zpravodaje a generálního advokáta

   • Zpravodaj vypracuje předběžnou zprávu (nyní se mohou subjekty vyjádřit k věci pouze ústně)

   • Ukončení stanoviskem generálního advokáta

   • Po předložení stanoviska začíná porada

   • Ve věci samé je rozhodnuto zpravidla rozsudkem

   • Soudní dvůr rozhoduje na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta (takto může soudní dvůr rozhodnout kdykoli, nemusí být ani zahájena písemná část)

   • Rozhodnutí o předběžné otázce je závazné – prvně pro navrhovací soud a následně pro všechny

   • Účinky platí ex tunc

3. Třetí fáze: Aplikace rozhodnutí Dvora

   • Po rozhodnutí Dvora dokončí vnitrostátní předkládací soud své řízení, kvůli kterému návrh na vyřešení otázky podal a tím určí rozsah práv a povinností pro účastníky řízení, které pro ně vyplývají u unijního práva.