PEU-zápočet
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pro druhý zjednodušený postup jsou typické tzv. obecné přechodové klauzule
Podle těchto klauzulí platí, že stanoví-li smlouva o FEU nebo části Smlouvy o EU týkající se společné zahraniční a bezpečností politiky, že Rada rozhoduje v určité oblasti nebo v určitém případě jednomyslně, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, které Radě umožní v této oblasti nebo v tomto případě rozhodovat kvalifikovanou většinou
V obou případech se iniciativa Evropské rady oznámí vnitrostátním parlamentům a pokud některý z nich nesouhlasí (lhůta 6 měsíců), rozhodnutí o přechodu ke hlasování kvalifikovanou většinou nebo k řádnému legislativnímu postupu se nepřijme
Třetí zjednodušený postup je tzv. klauzule flexibility, která umožňuje přijetí právních aktů bez explicitního právního základu v textu Smlouvy
Legislativní činnost Unie
Legislativní činnost Unie musí respektovat hodnoty a cíle, pro které byla Unie vytvořena a zásady, které jsou obsaženy ve Smlouvách. Dále pak také princip proporcionality a subsidiarity či zásada transparentnosti.
Kontrola legality přijímaných právních aktů je svěřena do rukou Soudního dvora EU.
Legislativní akty
Jsou normativními právními akty vydávanými unijními orgány na základě jim svěřených legislativních pravomocí k plnění cílů Unie.
Musí splňovat následující podmínky:
Materiální podmínky
Musí jít o akty určené k plnění cílů Unie stanovených Smlouvami
Formální podmínky
Právní akty normativní povahy, které mají charakter směrnic, nařízení a rozhodnutí, a které jsou vždy vyhlášeny v Úředním věstníku EU
Procedurální podmínky
Jejich přijímání se vždy účastní Evropský parlament a Rada
Jsou přijímány zásadně na návrh Komise (výjimky jen, pokud to umožňuje Smlouva)
Zasedání jsou vždy veřejná
Všechny návrhy se postupují vnitrostátním parlamentům, které zkontrolují, zdali je jednáno v souladu se zásadou subsidiarity
Přijímány řádným nebo zvláštním postupem
Nelegislativní akty
Rovněž nazývány nařizovacími akty nebo terciární legislativou
Jsou přijímány Komisí
Doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné na základě zmocnění obsaženého v tomto aktu
Umožňují také provedení aktů sekundárního práva v případech, kdy je implementace aktů nutná na unijní úrovni
Přijímány postupem nazývaným komitologie
Členské státy dohlíží nad normotvornou činností Komise prostřednictvím „pracovních“ výborů, z nichž některé mají pravomoc zabránit přijetí právního aktu Komise. Existuje i odvolací výbor
Legislativní iniciativa
Prakticky výhradním nositelem legislativní iniciativy je Komise. V některých ojedinělých případech má iniciativu jiný unijní orgán (pokud se ho daná věc dotýká) nebo členské státy (ve věcech, které původně spadaly pod třetí pilíř. Skupinou členských států myslíme jednu čtvrtinu)