PEU-zápočet

4. Sekundární právo Evropské unie

1. Nařízení

• Normativní právní akt

• Obecně závazný a přímo použitelný (zpravidla i přímý účinek)

• V zásadě má charakter zákona s celounijní působností

• Typické pro oblasti, které spadají do výlučné pravomoci Unie

• Obecně platí, že kde je možné využít směrnice, nebude uplatněno nařízení

1. Směrnice

   • Snaha nikoli unifikovat, ale harmonizovat (sblížit)

   • Jsou pro státy závazné, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, ale volba formy (př. zákon, vyhláška) a prostředků je ponechána na státu

   • Transpozice = obsahové zpracování do vnitrostátního práva

   • Implementace = zahrnuje navíc aplikaci odpovídajících předpisů a jejich výklad ve smyslu směrnice

   • Tzv. transpoziční a implementační lhůty – většinou dva až tři roky

   • Státy pak sdělí Komisi, jaký způsob transpozice zvolily

   • Směrnice, která nebyla implementována včas, se může za určitých podmínek dovolat i jednotlivec, přestože původně byla určena státu (přímý nebo nepřímý účinek)

2. Rozhodnutí

   • Závazné v celém rozsahu, pokud je v něm uvedeno pro koho, tak pouze pro tyto subjekty

   • Normativní rozhodnutí má často účinky jako nařízení

   • Individuální se může týkat jednotlivých členských států

3. Doporučení a stanoviska

   • Nejsou závazná, ani vynutitelná, ale měla by být respektována

4. Legislativní akty, nelegislativní akty a prováděcí akty

   • Legislativní akty byly přijaty řádným nebo zvláštním legislativním postupem

   • Nelegislativní akty byly přijaty jiným způsobem

5. Akty v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky

   • Vydávají pouze Rada Evropy nebo Rada

   • Nejedná se o legislativní akty

   • Jsou označovány jako rozhodnutí

6. Prameny bývalého třetího pilíře vydané před 1. prosincem 2009

   • Rozhodnutí a rámcová rozhodnutí (analogie směrnice)

   • Pokud nebyly zrušeny, tak stále platí

7. Interinstitucionální dohody

   • Dohody mezi hlavními unijními orgány (Komise, Rada a Evropský parlament)

   • Upravují způsoby vzájemné spolupráce

   • Pro tyto orgány mohou být závazné

5. Odpovědnost v Unii

Efektivním prostředkem zajištění dodržování práva je institut odpovědnosti ve spojení s mocenským prosazováním případných sankcí za porušení právních povinností.

1. Subjekt porušení práva

   • Rozlišujeme odpovědnost Unie, členských států a jednotlivců

Klasifikace právní odpovědnosti

Hlavním cílem odpovědnosti členského státu a Unie vůči jednotlivci je náhrada vzniklé újmy. Naproti tomu odpovědnost jednotlivce vůči členskému státu a členského státu vůči Unii má povahu sankční. Převažujícím smyslem je zastavení protiprávního jednání a trest provinilce.

Orgány prosazující unijní právo

V tomto případě se prosazují nejenom orgány Unie, ale také orgány jednotlivých členských států.

1. Komise (např. ukládá pokuty jednotlivcům)

2. Soudní dvůr (např. členský stát proti Unii)