PEU-zápočet

Zvláštním druhem iniciativy je právo občanské iniciativy. Zde je zapotřebí jednoho milionu občanů z více členských států k předložení vhodného návrhu legislativního aktu.

Legislativní postup řádný

Nejedná-li se o delegované právní akty, probíhá proces přijímání právních předpisů zpravidla tzv. řádným legislativním postupem.

Aby byl návrh právního předpisu přijat, musí projít jak Evropským parlamentem, tak zároveň Radou Evropské unie. Oba orgány se musí na textu právního předpisu shodnout.

1. První čtení v Evropském parlamentu

   • Evropský parlament během prvního čtení posuzuje předložený návrh Komise a může ho neschválit, schválit či pozměnit. Návrh je nejdříve posuzován ve výboru Parlamentu, do nějž věcně náleží, následují jednání v plénu a hlasování o návrhu prostou většinou.

2. První čtení v Radě

   • Návrh dále prochází prvním čtením v Radě Evropské unie. Zde se o návrhu hlasuje kvalifikovanou většinou, i když existuje snaha o dosažení co největší shody mezi členskými státy. Rada může během svého prvního čtení rozhodnout o schválení postoje Parlamentu, čímž se legislativní akt považuje
     za schválený, nebo může postoj Parlamentu pozměnit a návrh Parlamentu vrátit ke druhému čtení.

   • Zatímco během prvního čtení návrhu nejsou poslanci Parlamentu ani zástupci Rady EU vázáni žádnou lhůtou, pro druhé čtení návrhu již lhůty existují.

3. Druhé čtení v Evropském parlamentu

   • V rámci druhého čtení v Parlamentu posuzuje Parlament postoj Rady z předchozího čtení. Pokud postoj Rady schválí, považuje se návrh za přijatý, pokud jej neschválí, může jej buďto zcela zamítnout (návrh zaniká) nebo přijít s pozměňovacími návrhy. Parlament má na druhé čtení návrhu lhůtu 3 měsíce, která však může být v odůvodněných případech ještě o 1 měsíc prodloužena.

4. Druhé čtení v Radě

   • Rada Evropské unie posuzuje ve druhém čtení postoj Parlamentu, pokud se oba orgány shodnou, je návrh přijat. Lhůta pro rozhodování je zde stejná jako v případě Parlamentu. Nedojde-li ke shodě mezi Parlamentem a Radou ani ve druhém čtení, následuje jednání v tzv. dohodovacím výboru.

5. Dohodovací řízení

   • Cílem případného dohodovacího řízení je dosažení shody mezi Parlamentem a Radou. Dohodovací výbor tvoří stejný počet poslanců Parlamentu i zástupců Rady. Najdou-li zúčastnění společnou řeč a na konsenzu se dohodnou, prochází návrh formálně ještě třetím čtením v Parlamentu i v Radě a poté je přijat. Pokud se členům výboru nepodaří dohodnout, není návrh přijat, legislativní akt zaniká a celý postup je ukončen.