PEU-zápočet

Dělba pravomocí podle Smluv

V souladu s Lisabonskou smlouvou začala být uplatňována zásada svěření, jsou to tedy členské státy, které se rozhodnout, které pravomoci a v jakém rozsahu budou přeneseny. Unie by tak měla jednat v rámci těchto svěřených pravomocí, které na ni přenesly členské státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. Nutné je také dodat, že Unie je podřízena zásadám proporcionality a subsidiarity.

1. Výlučná pravomoc

   • Pouze Unie může v dané oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty

   • Členské státy pouze tehdy, byly-li k tomu zmocněny nebo pokud provádí přijatá opatření

   • Celní unie, měnová politika, společná obchodní politika, uzavírání mezinárodních smluv aj.

2. Sdílená pravomoc

   • V těchto oblastech mohou členské státy i Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty

   • Členské státy tak vykonávají svou pravomoc, v jakém ji Unie ještě nevykonala

   • Obecná povaha (pokud není pravomoc označena jinak, je sdílená)

   • Sociální politika, energetika, doprava, vnitřní trh aj.

3. Koordinační pravomoc

   • Unie může přijímat opatření ke koordinaci oblasti hospodářské politiky a zaměstnanosti, které jsou jinak v pravomoci členských států

   • Např. fiskální pakt

4. Podpůrná pravomoc

   • Unie svou činností v tomto případě pouze podporuje činnost států, aniž by nahrazovala jejich pravomoc (státy jí pravomoc ani nesvěřily)

   • Cestovní ruch, civilní ochrana, vzdělávání, mládež, sport aj.

Zásada subsidiarity a proporcionality

Obecným cílem zásady subsidiarity je zajistit určitý stupeň nezávislosti orgánů, které jsou podřízené vyššímu orgánu, a to zejména pokud jde o místní orgány podřízené ústředním orgánům. Pravomoci jsou tedy rozděleny mezi různé úrovně orgánů, což je princip, na němž se zakládá institucionální struktura federálních států.

V rámci Evropské unie je zásada subsidiarity kritériem pro výkon nevýlučných pravomocí Unie. Vylučuje zásah Unie, pokud nějakou záležitost mohou účinně upravit členské státy na celostátní, regionální nebo místní úrovni, a Unii opravňuje k výkonu pravomoci, pokud členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů zamýšlené činnosti a pokud může mít opatření na unijní úrovni přidanou hodnotu.

Zjednodušeně:

Princip subsidiarity má zajistit, že na unijní úrovni je regulováno pouze to, co nelze uspokojivě řešit na úrovni nižší

Proporcionalita určuje, jak Evropská unie uplatňuje své pravomoci. Funguje stejně jako princip subsidiarity. Princip proporcionality znamená, že pro dosažení určitých cílů podnikne EU pouze potřebná opatření a žádná další. Tento princip je zakotven ve Smlouvě o fungování Evropské unie v článku 5, podle něhož: „nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv“.

Tento přístup k zodpovědnosti a rozhodování se uplatňuje i v rámci politiky soudržnosti. Například o pravidlech pro způsobilost se rozhoduje převážně na úrovni národní, nikoli na úrovni EU.