otázky k absolvování kolokvia

Volební období je čtyřleté, společné pro obě komory a případné zkrácení platí i pro Senát.

Senát – horní komora

zasedá v něm 100 senátorů, kteří jsou voleni na čtyřleté funkční období jednokolovým většinovým systémem

PREZIDENT POSLKÉ REPUBLIKY

Prezident je hlavou polského státu, nejvyšším reprezentantem Polska a garantem kontinuity vlády. Za tímto účelem vlastní rozsáhlé pravomoci, které jsou mnohem rozsáhlejší, než u jeho spíše ceremoniálně definovaných kolegů z ostatních států střední Evropy, jako je Česká republika, Rakousko nebo Německo. Prezident je formální hlavou výkonné moci, reprezentuje polské zájmy na mezinárodní scéně a je zodpovědný za bezpečnost státu. Vyhlašuje volby do Sejmu i Senátu a za mimořádných okolností může obě komory rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Může též vyhlásit celonárodní referendum o významných otázkách. Má volnou ruku ve výběru premiéra (zpravidla ji však nevyužívá) a může předkládat návrhy nebo dotazy k Ústavnímu soudu. Má právo vetovat zákony, jeho veto však může být přehlasováno 3/5 většinou přítomných poslanců Sejmu, je-li přítomna alespoň polovina celého sboru.

Prezident je volen přímo podle dvoukolového absolutně většinového systému na 5 let, kandidát na prezidenta musí být polský občan starší 35 let a musí předložit 100 tisíc podpisů podporující jeho kandidaturu.

ŠPANĚLSKO

Ve volbách v roce 2019 se obsazovalo všech 350 křesel v Kongresu poslanců a 208 z 266 křesel v Senátu. Volby se konaly sedm měsíců po volbách v dubnu 2019 a opět se tak jedná o volby předčasné. Volby byly vyhlášeny dle španělské ústavy poté, co Pedro Sánchez nezískal v červenci 2019 pro svou vládu důvěru Parlamentu.

Díky neexistenci uzavírací klauzule je španělský stranický systém atomizovaný – v Kongresu je aktuálně 16 stran.

PORTUGALSKO

Politický a stranický systém Portugalska prošel během období současného demokratického systému poměrně dramatickým vývojem, během kterého se proměnil z poloprezidentského systému v systém s výrazně parlamentními rysy. Dále došlo k transformaci na úrovni fungování vlád, což se promítlo do samotné povahy politického systému. Portugalsko bylo původně charakterizováno nestabilními a koaličními vládami. Postupně se však vyvinulo v systém, kde jsou dvě hlavní strany schopny získávat střídavě absolutní většinu, a který funguje na zásadách většinového principu. Tato transformace umožnila „dospění“ politických institucí a přispěla k profesionalizaci politického chování, což bylo velmi důležité pro konečnou konsolidaci demokracie. Tato změna byla způsobena mnoha faktory. Důležité bylo především to, že portugalská společnost je velmi homogenní a polarizace je proto velmi slabá. To umožnilo přiblížení dvou nejsilnějších stran, které v současné době sdílejí do velké míry stejný elektorát. Za těchto podmínek mohou tyto strany usilovat o zisk absolutních většin.