otázky k absolvování kolokvia

Ve volbách v roce 2019 s velkým náskokem ve volbách do Parlamentu zvítězila strana Právo a spravedlnost, která obhájila absolutní většinu v Sejmu. Do Sejmu se dostalo celkem 6 politických stran a uskupení. PiS získala 235 mandátů, což představuje většinu.

KANDIDÁTI

Sjednocená pravice – 43,6%

Sjednocená pravice, kandidátka tvořená dominantní stranou Právo a spravedlnost doplněná o menší strany podobné orientace, Solidární Polsko a Porozumění. Kandiduje s podporou agrární strany Piast a hnutí Svobodní a solidární. Strana právo a spravedlnost obhajuje ústavní většinu v polském parlamentu.

Právo a spravedlnost – národní konzervatismus, nacionalismus, ekonomický nacionalismus, konzervatismus, křesťanská demokracie, pravicový populismus

Porozumění – liberální konzervatismus, křesťanská demokracie, soc. konz.

Solidární Polsko – národní konzervatismus, nacionalismus, pravicový populismus, euroskepticismus

Piast – křesťanská demokracie, agrarismus

Svobodní a solidární – křesťanská demokracie, konzervatismus, anti-komunismus

Občanská koalice – 27,4%

Hlavní opoziční formací byla Občanská koalice (polsky Koalicja Obywatelska), kterou vytvořila hlavní opoziční strana, Občanská platforma (Platforma Obywatelska), která se spojila s ekonomicky-liberální stranou Nowoczesna a Stranou zelených (Partia Zieloni). Původní koalice vznikla v roce 2018 pro lokální volby, tvořila ji PO a Nowoczesna. Koalice byla velice úspěšná a vyhrála v přímých volbách starostů ve většině polských velkých měst, včetně hlavního města Varšavy. Pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019 se ke koalici přidala i Polská lidová strana (PSL), sociálnědemokratický Svaz demokratické levice (SLD) a strana Zelných. Pro parlamentní volby z koalice odešly PSL a SLD, které založily vlastní koalice s jinými stranami. Původním kandidátem na premiéra a lídrem měl být Grzegorz Schetyna, ten ale odstoupil a nahradila Malgorzata Kidawa-Błońska z Občanské platformy, která má v koalici dominantní postavení.

Občanská platforma – liberální konzervatismus, křesťanská demokracie, pro-evropanismus

Nowoczesna – liberalismus, ekonomický liberalismus, pro-evropanismus

Strana zelených – zelená politika, sociální progresivismus, feminismus, anti-nacionalismus, pro-evropanismus

Levice – 12,56%

Koalice komunistických, socialistických a obecně levicových stran.

Polská republika (zkratkou PR) je zastupitelskou demokracií, parlamentní republikou s vícestranickým systémem, kde občané volí přímo

• prezidenta PR jako hlavu státu.,

• parlament PR jako zákonodárný sbor a

• zastupitele vojvodství a obcí.

NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ POLSKÉ REPUBLIKY (PARLAMENT)

Sejm – dolní komora

Sejm zejména rozhoduje o vládě a rozpočtu, vyslovuje vládě důvěru. Vyslovit nedůvěru může pouze konstruktivně.

Zasedá v něm 460 poslanců, předseda se nazývá maršálek Sejmu (Elżbieta Witková)