otázky k absolvování kolokvia
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Juha Sipilä, od května 2015 předseda vlády Finska
Parlament vznikl v roce 1906, kdy začalo platit všeobecné volební právo. Strany v něm zastoupené jsou:
Národní koaliční strana (pravostředová)
Finský střed (agrárníci)
Finská sociálně demokratická strana
Svaz levice (jejíž součástí dříve byli i komunisté)
Zelený svaz
Finští křesťanští demokraté
Švédská lidová strana (zastupující švédskojazyčnou menšinu)
Praví Finové (nacionalisté, euroskeptici), od dubna 2015 druhá nejsilnější strana v parlamentu
Finská Ústava a její místo v soudním systému jsou neobvyklé, protože neexistuje žádný Ústavní soud a Nejvyšší soud nemá výslovné právo prohlásit nějaký zákon za neústavní. V principu je ústavnost zákonů ve Finsku ověřována jen hlasováním v parlamentu. Nicméně parlamentní Ústavní komise posuzuje nejasné zákony a doporučuje změny, pokud je nutno. V praxi Ústavní komise plní povinnosti Ústavního soudu. Finskou specialitou je možnost přijímat v obyčejných zákonech výjimky z Ústavy, které jsou přijaté stejným postupem jako Ústavní dodatky. Příkladem je třeba zákon o stavu pohotovosti, který dává Státní radě výjimečná práva v případě národního ohrožení. Protože tato práva hrubě porušují základní ústavní práva, zákon byl přijat stejným způsobem jako ústavní dodatek. Nicméně může být zrušen stejným způsobem jako běžný zákon.
Všechny finské soudy mají povinnost dát přednost Ústavě před obyčejným zákonem. Tato pojistka však zatím nikdy nebyla využita.
Jediné další evropské země, které nemají Ústavní soud, jsou Nizozemsko a Spojené království (které nemá psanou Ústavu vůbec).
ISLAND
Islandský parlament Althing má 63 členů (1 na 5 500 obyvatel :O), kteří jsou voleni jednou za čtyři roky. Hlavou státu je prezident, který je rovněž volen přímo občany a plní spíše reprezentativní funkci. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem. Vláda byla zatím vždy v historii republiky tvořena zástupci dvou či více politických stran, neboť žádná politická strana dosud nikdy v historii republiky nezískala více než polovinu hlasů.
Prezidentem Islandu je Gudni Jóhannesson a předsedkyní vlády je Katrín Jakobsdóttir.
DÁNSKO
Dánské království je konstituční monarchií s královnou Markétou II. v čele. (nejstarší panovnický rod v Evropě).
Moc výkonnou má formálně v rukou monarcha, ve skutečnosti však vláda a její ministerský předseda (statsminister). Všichni ministři jsou odpovědní parlamentu, moci zákonodárné. Parlament je od roku 1953 jednokomorový, má 179 křesel (5 700 000 obyvatel) a nazývá se Folketinget.
Volby do parlamentu jsou každé čtyři roky a dvě křesla v něm náleží i reprezentantům Grónska a dvě reprezentantům Faerských ostrovů. Volební systém je poměrný a strana musí ve volbách získat více než dvě procenta hlasů, aby se do parlamentu dostala.