Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




otázky k absolvování kolokvia

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (404 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Mezi parlamentem a prezidentem existuje systém vzájemně omezujících vztahů, který zabraňuje vzniku situace, kdy by jedna instituce dominovala nad druhou. Prezident může za jistých okolností rozpustit parlament, naopak parlament může za jistých okolností vypsat předčasné prezidentské volby (v obou případech nikoli svévolně). Prezident může rozpustit parlament v případě, že ten udělí vládě votum nedůvěry nebo dlouhodobě odmítá udělit jí votum důvěry. Naopak parlament může třípětinovou většinou vypsat předčasné prezidentské volby, a to do 30 dnů od své první schůze po zvolení v předčasných parlamentních volbách, to jest po předchozím rozpuštění parlamentu prezidentem. Tento systém vztahů favorizuje spíše výkonnou moc, to znamená prezidenta (a zprostředkovaně také vládu) na úkor parlamentu.

Prezident není za své činy politicky odpovědný, ale je odpovědný ústavně. To znamená, že může být zbaven funkce v případě porušení ústavy, zákonů nebo slibu. Politickou odpovědnost oproti tomu nese vláda, a to před parlamentem. Premiéra jmenuje a odvolává prezident, ale pouze se souhlasem parlamentu. Ministry jmenuje a odvolává prezident na návrh premiéra. Nově jmenovaný premiér informuje parlament o složení nové vlády a vládním programu a žádá o vyslovení důvěry, bez níž vláda nemůže začít fungovat. Parlament navíc může kdykoli vyslovit vládě nebo jednotlivě každému jejímu členovi nedůvěru. Vláda administruje v zemi a koordinuje činnost ministerstev. Premiér reprezentuje vládu a řídí její činnost.

Parlament i prezident jsou voleni v přímých a všeobecných volbách. Parlament je volen smíšeným volebním systémem. Ze 141 mandátů je 71 voleno volebním systémem prosté většiny v jednomandátových volebních obvodech, přičemž volby jsou v každém obvodě platné jen tehdy, dosáhne-li v něm volební účast 40%. Zbylých 70 mandátů je voleno proporčně v jednom celostátním sedmdesátimandátovém volebním obvodě. Zde se pro přepočet hlasů na mandáty používá metoda největšího zbytku (Hareova kvóta) a platí tu 5% volební klausule pro politické strany a 7% volební klausule pro koalice stran. V proporční části je vyžadována minimálně 25% volební účast, jinak volby nejsou platné. Parlament je považován za zvolený, pokud je naplněn alespoň ze tří pětin.

Prezident je volen dvoukolovým většinovým volebním systémem. Kandidát je zvolen, jestliže v prvním kole získá při minimálně padesátiprocentní účasti nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nebylo v prvním kole dosaženo alespoň padesátiprocentní účasti, je zvolen kandidát, který získal většinu hlasů, ale ne méně než třetinu hlasů všech oprávněných voličů. V případě nezvolení žádného kandidáta v prvním kole se po 14 dnech koná kolo druhé, do kterého postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů z kola prvního. Ve druhém kole je zvolen kandidát s prostou většinou hlasů.

Témata, do kterých materiál patří