otázky k absolvování kolokvia

PREZIDENT RUSKÉ FEDERACE

• aktuálně Vladimir Putin

• 6 let funkční období, volen přímou volbou všemi občany státu

• max. dvě volební období po sobě

• určuje základní směřování vnitřní i zahraniční politiky Ruské federace a řídí zahraniční politiku

LITEVSKÁ REPUBLIKA

Od parlamentních voleb v roce 1992 je litevský stranický systém multipartistický, spíše silněji polarizovaný a fragmentovaný (v parlamentu se vždy nacházelo více jak 10 politických stran). Je dále značně proměnlivý, což je ovšem charakteristický rys většiny středoevropských a východoevropských stranických systémů. Od počátku se vyznačuje střídáním levice a pravice u moci. Parlamentní volby v roce 1992 vyhrála postkomunistická levice (Litevská demokratická strana práce, LDDP), v roce 1996 zvítězilo pravicové uskupení Vlastenecký svaz – Litevští konzervativci (TS, LK). Konečně, parlamentní volby v roce 2000 se nesly ve znamení vítězství levicové Sociálně demokratické koalice (skládající se především z LDDP a Litevské sociálně demokratické strany (LSDP), které se v roce 2001 sloučily do jedné silné strany s názvem Sociálně demokratická).

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA

Stranický systém je extrémně pluralistický (7 stran v parlamentu).

Parlamentní volby 2018:

Saskana (Shoda) – 19,9% - soc. demokracie, ruská menšina

Kdo řídí stát? – 14,3% – pravicový populismus

Nová konzervativní strana – 13,6% – konzervatismus, proevropanismus

Lotyšský pokrok/Hnutí PRO! – 12,1% – liberalismus, soc. liberalismus

Národní aliance – 11,1% – pravicová nacionalistická strana

Unie zelených a rolníků – 10% k – pravicová/středopravicová agrární a zelená strana

Jednota – 6,7% – středopravicová liberálně konzervativní strana

Aliance lotyšských regionů – 4,2% – centristická strana

ESTONSKÁ REPUBLIKA

V Estonsku existuje vícestranický systém v němž není obvyklé, aby jedna politická strana sestavila vládu a proto musí obvykle více stran spolupracovat na sestavení koaliční vlády. Současný počet stran zastoupených v estonském parlamentu (Riigikogu) je šest.

Estonská reformní strana klasický liberalismus

Estonská strana středu centrismus

Vlastenecká unie a Res Publica liberální konzervatismus

Sociálně demokratická strana sociální demokracie

Estonská strana zelených zelená politika

Estonská lidová unie agrarismus

ESTONSKÁ REPUBLIKA

Estonsko je parlamentní republikou, v jejímž čele stojí prezident volený jednokomorovým parlamentem. Funkční období prezidenta je pět let a jedna osoba může být prezidentem nanejvýš ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích. Vládu sestavuje premiér jmenovaný prezidentem. Počet ministrů není pevně dán, např. v roce 2005 měl kabinet 15 členů. Vládu schvaluje parlament vyslovením důvěry většinou členů.

Zákonodárná moc je v rukou jednokomorového parlamentu zvaného Riigikogu. Parlament má 101 poslanců a je volen ve všeobecných parlamentních volbách, které se konají každé čtyři roky. Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19 soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a schvalován parlamentem. Zbylé soudce pak nominuje předseda soudu a k jejich potvrzení ve funkci je opět potřeba schválení parlamentem.