otázky k absolvování kolokvia

Kromě běžného hlasování ve volební místnosti je v Estonsku možné hlasovat i prostřednictvím internetu. Elektronické hlasování bylo poprvé použito v komunálních volbách v roce 2005, jakožto v první zemi na světě. Do parlamentu se takto prvně volilo o dva roky později. Ve volbách roku 2019 již 44 procent voličů hlasovalo přes internet.

Volba Kajy Kallasové premiérkou v roce 2021 udělala z Estonska jedinou zemi na světě, kde prezidentský i premiérský post zastávala souběžně žena (prezidentkou je od roku 2016 Kersti Kaljulaidová).

Riigikog – jednokomorový parlament, 101 poslanců (1 230 000 obyvatel), každé 4 roky volby

prezident – volen každých 5 let, volen parlamentem, max. 2 po sobě následující funkční období

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA

Lotyšsko má jednokomorový parlament (Saeima), do nějž se každé čtyři roky volí 100 zastupitelů. Parlament na čtyřleté období volí prezidenta republiky, na 4 roky s možností jednoho znovuzvolení. Prezident jmenuje premiéra a jeho vláda se uchází o důvěru parlamentu. Zákonodárná iniciativa náleží vládě, prezidentovi, parlamentní komisi, pěti poslancům či jedné desetině oprávněných voličů. Parlament vyslovuje důvěru vládě, kterou sestavuje premiér navržený prezidentem, parlament může vyjádřit nedůvěru předsedovi vlády (vládě jako celku) nebo jednotlivým ministrům.

Prezidentem je Raimonds Vējonis, zvolený v roce 2015, který se úřadu ujal v létě téhož roku.

Premiérem je od roku 2016 středový politik a bývalý starosta Valmiery Māris Kučinskis, v posledních letech člen malé regionální strany Liepājas partija (Liepājská strana). Každé zasedání vlády je od roku 2013 živě vysíláno na internetu.

Saeima – jednokomorový parlament, 100 zastupitelů (1 900 000 obyvatel), každé 4 roky volby

prezident – 4 roky, volen parlamentem, jedno znovuzvolení

LITEVSKÁ REPUBLIKA

Litevská republika tvoří spolu s Estonskem a Lotyšskem takzvané Pobaltí, které je povšechně vnímáno jako jakýsi jednolitý celek. Tento pohled je však velmi povrchní a zavádějící. Právě v otázce politického a ústavního uspořádání, kterou se zabývá tento článek, nemůže být o jednolitosti ani řeči. Litva se svým politickým a ústavním systémem od Estonska a Lotyšska značně odlišuje.

Samotná ústava se skládá ze čtrnácti kapitol a 154 článků. Je to ústava rigidní, což znamená, že její eventuální změna není rychlým a jednoduchým procesem. Návrh na změnu ústavy předkládá nejméně čtvrtina všech poslanců nebo 300 000 občanů. O návrhu se v parlamentu hlasuje dvakrát (s odstupem 3 měsíců) a při obou hlasováních musí být dosaženo dvoutřetinové většiny všech poslanců. Neschválený návrh může být znovu předložen až po roce. Některé články mohou být měněny jen cestou referenda.

Litevský ústavní systém se opírá o dva základní kameny, jejichž legitimita pochází od lidu. Jsou jimi parlament a prezident. Litevský parlament (Seimas) je jednokomorový a má 141 členů, volených v přímých a všeobecných volbách na čtyřleté volební období. Prezident je rovněž volen v přímých a všeobecných volbách a jeho volební období je pětileté s možností jednoho znovuzvolení. Hlavním úkolem parlamentu je ústavodárná a zákonodárná činnost a má některé nezanedbatelné kreativní kompetence (jmenuje šéfa státní kontroly, šéfa centrální banky, soudce ústavního a nejvyššího soudu). Zákonodárného procesu se účastní i prezident, jenž disponuje zákonodárnou iniciativou a právem veta pro návrhy zákonů (nemůže ale vydávat dekrety s mocí zákona). Prezident je hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil. Disponuje dále, a to je velmi důležité, reálnou výkonnou mocí, zejména v zahraniční politice.