otázky k absolvování kolokvia

V rámci středovýchodní Evropy je Litva řazena do relativně úzké skupiny konsolidovaných demokracií, zemí, ve kterých došlo k naplnění obsahu demokracie, tedy k dosažení stavu, kdy demokraticky zvolení vládci skutečně demokraticky vládnou. Demokratické uspořádání je rovněž akceptované většinou společnosti. Někteří badatelé tvrdí, že existuje přímá souvislost mezi typem politického režimu a otázkou dosažení demokratické konsolidace, a to převážně ve prospěch parlamentních režimů na úkor režimů prezidentských či poloprezidentských. Litva je zajímavým příkladem, který tuto tezi nepotvrzuje. Litevský poloprezidencialismus se nestal překážkou demokratické konsolidace Litvy. Demokratický politický systém tam funguje relativně uspokojivě a neprojevují se v něm autoritativní tendence.

• globální priority Unie stanovuje Evropská rada, na jejíž zasedáních jednají hlavy členských států a čelní představitelé Unie

• občany členských států zastupují přímo volení poslanci Evropského parlamentu

• zájmy Evropské unie jako celku střeží Evropská komise, jejíž komisaři jsou jmenováni jednotlivými členskými státy

• vlády členských států hájí své zájmy v Radě Evropské unie

SMĚR POLITIKY

Evropská rada určuje obecné politické směřování EU – ale nemá pravomoc přijímat právní předpisy. Tvoří ji předseda – v současné době Charles Michel – hlavy států a představitelé vlád členských zemí, předseda Evropské komise. Zasedá minimálně dvakrát do roka v rámci několikadenního summitu.

LEGISLATIVNÍ PROCES

Do tvorby právních předpisů jsou zapojeny především 3 orgány:

• Evropský parlament, který zastupuje občany EU a je jimi přímo volen

• Rada Evropské unie, která se skládá ze zástupců jednotlivých členských států. Předsednictví v Radě si členské státy předávají.

• Evropská komise, která usiluje o obranu zájmů Evropské unie jako celku.

Uvedené tři instituce společně vytváří prostřednictvím tzv. běžného legislativního postupu (známého dříve pod názvem spolurozhodování) politiky a právní předpisy, které platí v celé EU. V zásadě je to Komise, kdo navrhuje nové zákony, přičemž Parlament a Rada je schvalují. Komise a členské státy je pak provádějí a Komise dohlíží na to, aby se v členských státech náležitě uplatňovaly.

JINÉ ORGÁNY A INSTITUCE EU

Práva a povinnosti těchto orgánů jsou stanoveny ve Smlouvách, jimiž se řídí veškerá činnost Unie. Smlouvy stanoví pravidla a postupy, jež musí instituce EU dodržovat. Smlouvy odsouhlasili prezidenti a/nebo předsedové vlád členských zemí a ratifikovaly jejich parlamenty.

• Soudní dvůr Evropské unie, který dohlíží na dodržování evropského práva, a

• Účetní dvůr, který dohlíží na financování činnosti EU

• Evropská centrální banka odpovídá za evropskou měnovou politiku

• Vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jímž je v současné době Josep Borrell, napomáhá Evropská služba pro vnější činnost. Vysoký představitel předsedá Radě pro zahraniční věci, realizuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie a přispívá k soudržnosti a koordinaci vnější činnosti EU.

• Evropský hospodářský a sociální výbor zastupuje občanskou společnost, zaměstnavatele a zaměstnance

• Evropský výbor regionů zastupuje orgány regionálních a místních samospráv

• Evropská investiční banka financuje investiční projekty EU a pomáhá malým a středně velkým podnikům prostřednictvím Evropského investičního fondu

• Evropský veřejný ochránce práv prošetřuje stížnosti na administrativní pochybení institucí a orgánů EU

• Evropský inspektor ochrany údajů chrání právo občanů na důvěrnost osobních údajů

• Úřad pro publikace, který zveřejňuje informace o EU

• Evropský úřad pro výběr personálu provádí nábor pracovníků pro instituce a ostatní orgány EU

• Evropská správní škola zajišťuje odbornou přípravu zaměstnanců EU

• řadu technických, výzkumných a řídících úkolů plní specializované agentury a decentralizované orgány