otázky k absolvování kolokvia

PORTUGALSKO

Portugalská republika je zastupitelská demokracie, poloprezidentská republika.

Sněmovna republiky je portugalský jednokomorový parlament čítající 230 poslanců volených na 4 roky. Volební systém do Sněmovna republiky je poměrný bez uzavírací klauzule, mandáty se rozdělují ve 20 volebních obvodech pomocí D'Hondtova dělitele, kandidátní listiny jsou přísně vázané, tedy bez možnosti preferenčních hlasů. Poslanec, který byl jmenován členem vlády, po dobu výkonu exekutivní funkce pozbývá poslaneckého mandátu.

Portugalský prezident je volen přímo dvoukolovým většinovým volebním systémem na 5 let s možností jednoho znovuzvolení. Rada státu je prezidentův poradní orgán.

DÁNSKO

Od roku 1908 se v čele dánské vlády objevili zástupci pouze čtyř politických stran. Nejvlivnější pravicová strana se nazývá Venstre. Její název v překladu paradoxně znamená „levice“, to proto, že tvořila v 19. století opozici vůči konzervativní straně Højre (česky „pravice“), dnes již zaniklé.

Největší levicovou stranou je sociální demokracie. Ta se prvně dostala k moci v roce 1924, kdy se premiérem stal Thorvald Stauning. Ve funkci vydržel dva roky, ale v roce 1929 usedl v premiérském křesle znovu a setrval v něm dalších třináct let. To znamenalo velký přelom v dánské politice, neboť dlouhá vláda sociálních demokratů nasměrovala Dánsko k budování sociálního státu, podobně jako v jiných skandinávských zemích

Hegemonii dvou největších stran se podaří narušit jen výjimečně. V 80. letech 20. století se to povedlo Poulu Schlüterovi a jeho Konzervativní lidové straně, která stojí napravo od Venstre.

V posledních letech se prosazují i nové strany, posílila například nacionalistická Dánská lidová strana, která bojuje proti migraci a od roku 2015 je ve Folketingu druhou nejsilnější stranou. Na krajní levici se nachází Jednotná kandidátka – Rudo-zelení. Zelenou politiku prosazuje strana Alternativa (Alternativet). Roku 2007 vznikla Liberální aliance, která se snaží být alternativou Venstre a prosazovat radikálně liberální a libertariánskou politiku.

Typickým rysem dánského politického systému je, že velké množství vládních kabinetů je menšinových. To proto, že tento systém stojí na tzv. negativním parlamentarismu, tedy zásadě, že „vláda je legitimní, i když nemá většinu, pokud proti ní většina nestojí.“ Vláda tak nemusí získat ve Folketingu důvěru většiny poslanců jako např. v České republice či Německu, ale vládne, dokud jí parlamentní většina nevysloví nedůvěru.

NORSKO

strany podle síly:

Norská strana práce (DNA) – sociální demokracie

Pravice, Norská konzervativní strana (H) – konzervatismus, středopravicová strana

Strana rozvoje (FrP) – konzervatismus, libertariánství, populismus

Křesťanská lidová strana (KrF) – křesťanská demokracie