Seminární práce - ZS-LS 2017-18

Překvapilo mě tako to, že divadlo je opravdu malé (i přes to, že to je komorní scéna). Vůbec mi to však nevadilo, a naopak to pro mě bylo přínosem, kdy v sále vznikla velmi domácká atmosféra a občas jsem se cítila tak, jako bych byla u Edgalových v obýváku.

Celkově hodnotím toto představení velmi kladně a určitě tuto komorní scénu navštívím i ve svém volném čase.

Klíčové pojmy

Děj

• Je obecně to, co se děje, událo nebo se udí. Děj je dění, proces či událost, jinak též řada

časově a příčinně propojených akcí nebo událostí. Je to základ epiky (je-li děj vyprávěn

vyprávěčem) a dramatu (je-li děj předváděn herci). Rozprostírá se zpravidla od zápletky po

rozuzlení. Dynamičnost děje posilují dějové zvraty vyvolané činy hrdinů, statičnost děje

naopak popisy přírody, charakteristiky postav a úvahy. Spolu s postavami a prostředím je děj

klíčovou složkou tématu literárního/dramatického díla napomáhající názorně objasnit

charakter jednajících postav. (Slovník JAMU, 2011)

• V inscenaci Divoká kachna byla příkladem děje celá divadelní hra. Děj se z velké části odehrával v obýváku rodiny Edgalových a částečně také na půdě.

• V lekci dramatické výchovy (hodina na téma Daidalos a Íkaros) byla příkladem děje celá lekce, protože to začalo zápletkou (kdo zabil Predika) až po rozuzlení příběhu.

Dialog

• Rozmluva dvou či více na sebe reagujících osob (může být i neviditelná či pomyslná,

• nebo může být i divák). (Richter, 2008)

• V inscenaci Divoká kachna byl příkladem dialogu, když se Gina bavila se svou dcerou Hedvikou o tom, že by už neměla číst, protože otec příjde domů a nemá rád, když si čte.

• V lekci dramatické výchovy (hodina na téma Daidalos a Íkaros) bylo příkladem dialogu, když jsme se svědka vyptávali na to, co viděl jednoho rána u věže, ze které někdo shodil Perdika.

Dramatická hra

• Pevněji či volněji koncipované činnosti, jejichž cílem je příprava a rozvoj osobnosti účastníků. Z části se překrývají s technikami hereckého výcviku. Jde o volnou, improvizovanou formu. Většinou kolektivní hra modelovaná v situaci dramatického jednání bez předem určeného výsledku, která však není určená k nahlížení divákem, nýbrž k vnitřnímu prožitku a sebepoznání účastníků. Její cílem je vyzkoušet si, zažít poznat v modelové podobě bez následků něco důležitého pro život jedince a kolektivu, zejména ve vztahu k zvolenému

tématu. (Richter, 2008)

• V inscenaci Divoká kachna nebyl žádný příklad dramatické hry, protože dramatická hra není určená k nahlížení divákem, nýbrž k vnitřnímu prožitku a sebepoznání účastníků. (Richter, 2008)

• V lekci dramatické výchovy (hodina na téma Daidalos a Íkaros) bylo příkladem dramatické hry to, jak jsme si ve dvojicích domýšleli to, co dělají Daidalos a Íkaros na Krétě, kde utekli.

  • Expozice – úvod do příběhu Daidala a Íkara

  • Vznik akce – zamyšlení se nad vlastním názorem – co dělali na Krétě

  • Kolize – učitelka slovním komentářem propojovala jednotlivé názory

  • Krize – učitelka dočte příběh Daidala a Íkara – napětí jak to bylo doopravdy

  • Peripetie – rozuzlení příběhu – prostudování příběhu doma