Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Seminární práce - ZS-LS 2017-18

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2.56 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Fikce

  • Zdání, klam, výmysl, smyšlenky, v umění znamená fikce, že celek díla není realitou či jejím záznamem, ve své celistvosti vždy existuje jen jako fantazie autora díla – i kdyby v něm

bylo sebevíce prvků vzatých z reality. (Richter, 2008)

  • V inscenaci Divoká kachna bylo příkladem fikce to, jak si děda smýšlel představy o tom, že půda je les, kam chodí na lov a procházky.

  • V lekci dramatické výchovy (hodina na téma A. S. Exupéry) bylo příkladem fikce to jak jsme si smýšleli, jak bude vypadat jeho pokoj.

Hra

  • Spontánní a přirozená skupinová činnost, která nabízí zapojení a osobní svobodu potřebnou pro zkoušení a prožitek. Pokud hráč v průběhu hry projeví upřímnost a vynalézavý přístup k jakékoliv překážce, kterou hra v průběhu přináší, ukazuje, že může svobodně dosahovat cíle hry. Hra využívá přirozené lidské schopnosti vytvářet fiktivní situace (vy smyslu představované „jako“) a přijímat v nich role. Cíl hry spočívá ve hře samé, soustřeďujte pozornost žáků/studentů na hru a její pravidla. (Slovník JAMU, 2011)

  • V inscenaci Divoká kachna bylo příkladem hry.

  • V lekci dramatické výchovy (hodina na téma A. S. Exupéry) byla příkladem hry, hra na letadla, kdy jsme se museli vrátit zpátky na letiště po dvojicích, úplně ve stejný čas.

Hra v roli

  • Improvizovaná dramatická hra, v níž hráč do situace vstupuje jako přesně vymezená, jemu známá postava. Slouží k poznávání situací z hlediska druhých lidí, často

životních spolu či protihráčů, může být i metodou hledání inscenačního materiálu. Také jsou

li do hry v určených rolích vztahováni divadelní diváci, otevírá se prostor pro improvizaci. Děj,

smysl a konečné situační a významové vyústění hry jsou však obvykle předem dány. Hráč

dostává tvořivý úkol, vymezený řadou daností (o koho jde, v jakém prostředí, v jaké situace,

oč jeho postavě jde, jaké jsou její možnosti,…), ale zůstává mu prostor pro tvořivé naplnění

tohoto úkolu. V horším případě se jim manipuluje podle předem daných představ inscenátorů. Má-li divák v roli možnost tvořivě uskutečnit svou představu, uplatnit své cítění, myšlení, vidění…atd. Dělí se na alteraci, simulaci, charakterizace (Richter, 2008)

  • V inscenaci Divoká kachna bylo příkladem hry v roli to, jak si starý Ekdal hrál na lovce divé zvěře.

  • V lekci dramatické výchovy (hodina na téma Daidalos a Íkaros) bylo příkladem hry v roli to, jak učitelka hrála rybáře (svědka) co viděl svržení Perdika z věže.

Improvizace

  • Předem nepřipravená a nefixovaná činnost, vznikající až v dané chvíli. (Richter, 2008)

  • V inscenaci Divoká kachna bylo příkladem improvizace to, jak jeden z účinkujících přivedl nové diváky, kteří se opozdili a úžasně to zakomponoval do děje. (Dívej koho ti vedu)

  • V lekci dramatické výchovy bylo příkladem improvizace to jak jsme bez přípravy museli hrát Antoina, který skládá své letadlo a bez přípravy vést rozhovor s učitelkou.

Témata, do kterých materiál patří