PLAZY-zkouška-celá-teorie

Pohyby Slunce, Měsíce a vesmírných těles

Pohyby těles

• Země rotuje od západu k východu:

  • Zdánlivý pohyb těles:

    • Pohyb těles po nebeské sféře zdánlivě od východu k západu

  • Skutečný pohyb těles:

    • Nesouvisí s pohybem zdánlivým

    • Skutečný pohyb těles v prostoru, nikoliv po nebeské klenbě

• Denní pohyb těles:

  • Tělesa se v průběhu dne pohybují po nebeské sféře v obloucích ve směru od východu k západu

  • Parametry oblouků jsou závislé na deklinaci a zeměpisné šířce místa pozorovatele

  • Existují 3 základní postavení pozorovatele na Zemi se specifickými podmínkami pro pozorování těles na nebeské sféře

    • Rovník

    • Póly

    • Místa s ostatními zeměpisnými šířkami

1. Pozice pozorovatele je na rovníku

• Tělesa se pohybují v průběhu dne rovnoběžně se směrem světového rovníku

• Za 1 otočku se na nebeské sféře vyskytnou postupně všechna tělesa

• Všechna tělesa vycházejí i zapadají kolmo k rovině obzoru

• Dráha všech objektů je stejná nad i pod obzorem

• Nebeskou sféru v tomto případě nazýváme kolmá sféra

1. Pozice pozorovatele je na pólech

• Všechny objekty se pohybují rovnoběžně s obzorem

• Nebeskou sféru pozorovanou z této pozice nazýváme rovnoběžná sféra

• Rovina rovníku splývá s rovinou obzoru

• Všechny hvězdy obíhají kolem světového rovníku a nezapadají ani nevycházejí – jsou cirkumpolární

1. Pozice pozorovatele neleží na pólech ani na rovníku

• Nebeskou sféru nazýváme šikmá sféra

• v závislosti na zeměpisné šířce některé hvězdy nejsou vidět vůbec, některé vycházejí a zapadají a některé jsou cirkumpolární

Pohyb slunce v deklinaci a rektascenzi

• V důsledku ročního pohybu Země kolem Slunce po vlastní orbitě se Slunce zdánlivě pohybuje po ekliptice v souladu s Keplerovými zákony

• Důsledkem tohoto pohybu je měnící se vzdálenost Slunce od jarního bodu a tedy pravidelná změna rektascenze

• Vlivem náklonu roviny zemského rovníku k rovině ekliptiky se pravidelně v průběhu roku mění i deklinace Slunce

• Změny rektascenze:

  • Nabývá hodnot od 0° po 360°

  • V okamžiku průchodu Slunce jarním bodem (jarní rovnodennost) nabývá hodnotu 0°

• Změny deklinace:

  • Nabývá hodnot 23°27´ až – 23°27´ (viz. minulá přednáška)

Pohyb měsíce

1. Rotace kolem své osy

2. Rotace kolem Země

• Kolem své osy se Měsíc otočí za stejnou dobu jakou mu trvá jedna otočka kolem Země = vázaná rotace

• Vlivem pohybu můžeme ze Země vidět pouze jednu stejnou stranu Měsíce

• Vlivem měnícího se osvětlení povrchu Měsíce Sluncem způsobeného různým postavení Země, Měsíce a Slunce pozorujeme tzv. fáze Měsíce

  • Úplněk

  • Nov

  • První a poslední čtvrt

• Měsíc obíhá kolem Země po mírně eliptické dráze

  • Apogeum (odzemí) – místo kde je Měsíc nejvzdálenější od Země

  • Perigeum (přízemí) – místo kde je Měsíc nejblíže Zemi

• Rovina jeho dráhy není rovnoběžná s rovinou ekliptiky, ale svírá s ní úhel asi 5°9´