PLAZY-zkouška-celá-teorie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Střídání dne a noci
Slapové jevy
Zdánlivý pohyb nebeské sféry
Tělesa se zdánlivě pohybují po světových rovnoběžkách
Důsledkem jsou západy, východy a kulminace těles
Tvar Země
Odstředivá síla vznikající při rotaci působí rozšíření Země na rovníku a naopak zploštění v oblasti pólů
Oběh Země kolem slunce
Země se pohybuje kolem Slunce v souladu s Keplerovými zákony nestejně rychle po eliptické dráze
Průmětem této dráhy (orbity Země) na nebeskou sféru je ekliptika
Země oběhne Slunce za dobu zvanou siderický rok
Přímé důkazy:
Roční paralaxa hvězd
Hvězdy opisují na nebeské sféře dráhy v závislosti na jejich vztahu k ekliptice
Hvězda je v pólu ekliptiky – elipsa s výstředností rovnou výstřednosti orbity Země
Hvězda je v rovině ekliptiky – periodický pohyb po úsečce
Ostatní polohy hvězdy – paralaktická elipsa s výstředností přímo úměrnou vzdálenosti od pólu ekliptiky
Aberace hvězd
Při oběhu Země vidíme Slunce v jiném směru než k nám dopadá sluneční záření
Důsledky:
Střídání ročních období
Délka dne a noci na Zemi
Solární klima Země
Střídání ročních období
21. – 22. červen – letní slunovrat
počátek astronomického léta severní polokoule a astronomické zimy jižní polokoule
Sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník Raka
Severní konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci
Na severní polokouli dopadá nejvíce slunečních paprsků a nejdelší dobu
Země je tou dobou v blízkosti afélia – tedy nejdále od Slunce!
22. – 23. září – podzimní rovnodennost
počátek astronomického podzimu na severní polokouli
Sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na rovník
Den i noc všude trvají shodně 12 hodin
21. – 22. prosinec – zimní slunovrat
Počátek astronomické zimy na severní polokouli
Severní konec zemské osy je nejvíce odkloněn od Slunce
Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník kozoroha
U nás je nejkratší den a nejdelší noc
20. – 21. březen – jarní rovnodennost
počátek astronomického jara na severní polokouli
Slunce prochází jarním bodem
Sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník
Den a noc jsou všude stejně dlouhé
Délka astronomických ročních období je různá z důvodu měnící se rychlosti pohybu Země po své orbitě
Zimní půlrok na severní polokouli je tak asi o 7,5 dne kratší než zimní půlrok
Vyvrcholení teplot se tepelnou setrvačností opožďuje asi měsíc za slunovraty
Deklinace Slunce se v průběhu roku mění
0° (jarní rovnodennost)
23,5° (letní slunovrat)
0° (podzimní rovnodennost)
- 23,5° (zimní slunovrat)
Délka dne a noci na zemi
V průběhu roku se mění délky zdánlivých drah slunce nad a pod obzorem
V závislosti na zeměpisné šířce a deklinaci Slunce
Stejně dlouhý den i noc během celého roku je pouze na rovníku
Na severní polokouli je nejdelší den v den letního slunovratu