PLAZY-zkouška-celá-teorie

• Gregoriánský kalendář:

• Při zpoždění Juliánského kalendáře o 10 dnů provedl nápravu papež Řehoř XIII.

• Bylo ponecháno 365 dní třem rokům a čtvrtý byl přestupný s 366 dny

• Stoleté roky jsou přestupné pouze v případě, že jsou dělitelné 400

• Gregoriánský kalendář je dnes běžně používán

• Rozdíl jednoho dne nastává až za 3280 let

Země

hmotnost, rozměry, tvar a jeho aproximace

Kulatost Země

• Podle nejstarších představ měla Země tvar krychle, válce nebo ploché desky

• Důkazy o kulatosti Země:

  • Kruhová podoba obzoru

  • Klesání lodí pod obzor

  • Kruhový stín pozorovaný na Měsíci při jeho zatmění (Aristoteles)

  • Plavby kolem světa

Měření obvodu země

• Eratosthénes z Kyrény – O měření Země

  • První historicky doložené měření

  • Úhlová metoda měření

    • Založena na stanovení vzdálenosti dvou míst na témže poledníku a určení středového úhlu, odpovídajícího na zemské kouli tomuto úseku

  • Vybraná místa: Syéné (Asuán) a Alexandrie

  • V Syéné v den letního slunovratu dopadaly paprsky kolmo na zemský povrch

  • V Alexandrii ve stejný den dopadaly paprsky pod úhlem asi 7,2° (1/50 obvodu kružnice)

  • Vzdálenost měst následně vynásobil 50x

  • Užitá jednotka délky – stádia (stadion)

  • Obvod Země určil na asi 39 500 km

Geoid

• J. B. Listing – 1871

• Těleso, jehož tečny jsou v každém bodě jeho povrchu kolmé na směr tížnice

• Plocha se stejnou úrovní gravitačního zrychlení

• Potenciální plocha klidné střední hladiny světového oceánu procházející nulovou nadmořskou výškou

  • Střední hladina světového oceánu – nezvlněná větrem, mořskými proudy, působením tlaku, slapovými jevy, atd.

• Fyzikální těleso, nikoliv geometrické – nepoužitelné pro matematické řešení geodetických a kartografických úloh

• Nemá stabilní tvar – vliv slapů zemské kůry, pohyb kontinentů, pohyby zemských pólů

• Nepravidelnost rozložení různě husté hmoty v zemském nitru způsobuje odchylky ve směru tíže

• Plocha geoidu je tak zvlněná – undulace = vlny geoidu

• Na základě geoidu má Země lehce „hruškovitý“ tvar se zúžením na severní polokouli

• Přesný tvar určován gravimetrickými měřeními a údaji z přístrojů na raketách

Sféroid

• Pravidelné rotační těleso, jehož tvaru by dosáhla Země, kdyby byla z homogenní tvárlivé hmoty, jejíž hustota by plynule rostla od středu Země

• Jen málo se liší od geoidu

• Nemá zvlněnou plochu

Zploštění země

• 1686 – I. Newton

  • Teorie zploštění Země

  • Na základě úvahy o působení přitažlivé a odstředivé síly a pozorování ostatních planet sluneční soustavy

• Potvrzeno expedicemi Francouzské akademie věd do Peru a Laponska (1735)

  • Měření délky 1° poledníkové délky v oblasti rovníku a v polárních oblastech

  • Naměřená délka v Peru byla kratší než v Laponsku