PLAZY-zkouška-celá-teorie

Dráhové elementy těles sluneční soustavy

• Slouží k přesnému a jednoznačnému popisu dráhy tělesa ve vesmírném prostoru

• Určují velikost, tvar a orientaci dráhy

• 3 základní typy dráhových elementů:

  • Elementy určující polohu roviny v prostoru

    • Sklon roviny dráhy k rovině ekliptiky – i (°)

    • Délka výstupného uzlu – Ω (°)

    • Argument šířky perihelia – ω (°)

  • Elementy určující tvar dráhy

    • Délka velké poloosy – a (AU)

    • Číselná výstřednost – e

  • Elementy určující polohu tělesa na dráze

    • Okamžik průchodu tělesa perihéliem – T

Místopis oblohy – souhvězdí

• Souhvězdí – oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi, nebo útvar na obloze, tvořený spojnicemi několika nejjasnějších hvězd

• 1 925 – oficiálně ustanoveno dnešních 88 souhvězdí

• Dělení souhvězdí:

  1. Podle polohy na nebeské sféře

     • Souhvězdí severního nebe

     • Souhvězdí jižního nebe

     • Rovníková souhvězdí

  2. Podle pozorovatelnosti ze Země

     • Cirkumpolární (obtočná) souhvězdí

     • Vycházející a zapadající souhvězdí

     • Nepozorovatelná souhvězdí

Pohyby Země

Rotace Země

• 1 otočení Země kolem své osy (siderický den) = 23 h 56 min 4,1 s

• Důkazy:

  • Nepřímé

    • Nepravděpodobná obrovská rychlost těles potenciálně obíhajících kolem Země na nebeské sféře

    • Nepravděpodobnost stejně dlouhých oběžných dob těchto těles

    • Všechna pozorovaná vesmírná tělesa se rovněž otáčejí

  • Přímé

    • Coriolisova síla

      • „uchylující síla zemské rotace“

      • Převládá západní přenos vzduchu

      • Strmější pravé břehy řek na severní polokouli než levé břehy – Baerův zákon

      • Stáčení mořských proudů

    • Foucaultovo kyvadlo

      • Na kyvadlo působí pouze tíhová síla a tak si zachovává rovinu kyvu

      • Při otáčení Země se rovina kyvu zdánlivě stáčí (Ve skutečnosti se pohybuje Země pod ním)

    • Odchylka padajících těles

      • Volně padající těleso padá k východu

      • Výška, v němž počíná svůj pád má vyšší rychlost otáčení než zemský povrch (protože je vzdálenější od středu Země)

      • Proto dopadne více k východu, protože zemský povrch se nestačí za dobu pádu dostat pod místo, z něhož vzešel pád

• Změny v zemské rotaci

  • Dlouhodobé změny

    • zpomalování rotace

    • Vlivem postupující slapové vlny proti směru rotace Země

    • 0,001-0,002 s za 100 let

  • Nepravidelné změny

    • Náhlé zpomalení či zrychlení rotace průměrně o 0,0034 s

    • Pravděpodobnou příčinou je větší přesun hmot v zemském nitru

  • Periodické (sezónní) změny

    • Roční perioda

      • Vliv změn rozložení hmot na povrchu Země (Vzduch, sníh, led, vegetace)

      • Změna 0,022 s

    • Půlroční perioda

      • Způsobeno kolísáním gravitačního působení slunce na Zemi při jejím pohybu po elipt. orbitě

      • Změna 0,01 s

    • Perioda 13,8 a 27,6 dne

      • Vyvolána výstředností dráhy Měsíce

• Důsledky zemské rotace

  • Vychylování pohybujících se objektů

    • Vliv coriolisovy síly

    • Vychylování na severní polokouli doprava, na jižní doleva