Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!


Zaregistruj se



PLAZY-zkouška-celá-teorie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (123.2 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Stáhnout soubor
Kompletní zápisy z přednášek předmětu Planeta Země. Ze zkoušky na kterou jsem se učila z těchto zápisů jsem měla 98/100 bodů.

  • Apsid se otočí ve směru pohybu Měsíce jednou za 9 let

  • Uzlová přímka se otočí proti směru pohybu Měsíce jednou za 18,66 let

  • Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 405 km

  • Periody oběhu měsíce:

    • Měsíc siderický – doba oběhu Měsíce vzhledem k hvězdám (přibližně 27 dní 7,75 hodin)

    • Měsíc synodický – doba oběhu Měsíce vzhledem ke Slunci

    • Měsíc anomalistický – interval mezi dvěma průchody perigeem

    • Měsíc drakonický – doba mezi dvěma průchody výstupným uzlem

    • Čas a kalendář

    Čas

    • První měření času vycházela z dlouhodobého pozorování periodických přírodních jevů: den x noc, roční období, …

    • Základem k určování času je zemská rotace, vztahující se k základnímu bodu: jarní bod, hvězda, Slunce

    • Místní čas:

    • Čas na místním poledníku

    • Každé místo na jedné rovnoběžce má tedy odlišný místní čas

    360° … 24 h

    15°… 1 h

    1°… 4 min

    • Pásmový čas:

    • Na Zemi je 24 časových pásem, každé pásmo je široké 15°

    • Pro každé celé pásmo platí střední místní čas středního poledníku

    • V každém sousedním pásmu je o hodinu odlišný čas

    • Střední poledník prvního pásma je nultý poledník

      • V tomto pásmu platí světový čas (UTC)

    • Na východ od něho se hodiny přičítají a směrem na západ se odečítají

    • U nás platí střední místní čas 15. poledníku

      • Je o hodinu větší něž UTC – středoevropský čas (SEČ)

    Kalendář

    • Souhrn pravidel pro počítání dnů v roce

    • Vznikaly na počátku existence velkých civilizací, zejména pokud byly vázány na zemědělství

    1. Lunární kalendáře

      • Nejstarší

      • Podle střídání fází měsíce

    2. Solární kalendáře

      • Podle zdánlivého oběhu Slunce kolem Země

    3. Lunisolární kalendáře

      • Nejčastější

      • Kombinace dvou předešlých

    • Egyptský kalendář:

    • Jeden z nejstarších kalendářů (4 tis. let př. n. l.)

    • Měl 3 období: záplava, setí, žně

      • Každé období trvalo 4 měsíce

      • Každý měsíc měl 30 dnů

    • Rok tedy trval 360 dní

    • Na konec každého roku se přidávalo 5 dní - tzv. malý rok

    • Každému roku tak chybělo 0,25 dne

      • Do původního stavu se kalendář dostal až za 1461 let – Sirova perioda

      • Na základě této nepřesnosti byl rok v kalendáři nazýván toulavý rok

    • Po něm následoval kalendář starobabylónský (3. tis. př.n. l) a čínský (2 tis. př. n. l.)

    • Římský kalendář:

    • Chaoticky veden kněžími (pontifikové), měl 355 dní

    • Upravován ve čtyřletých cyklech

      • Po druhém roce byl vložen jeden měsíc v délce 23 dní

      • Ve čtvrtém roce byl vložen jeden měsíc v délce 22 dní

    • I po těchto úpravách měl rok průměrný počet dní 366,25

    • Juliánský kalendář:

    • 46 př. n. l. – Gaius Julius Caesar

    • Vycházel z Egyptského kalendáře

    • Začátek roku – 1. leden

    • 12 měsíců, 3 roky po 365 dnech, 4. rok 366 dní

      • Liché měsíce měli 31 dní

      • Sudé měsíce měli 30 dní

    • Přestupný byl únor s 29 dny běžně a 30 dny v přestupný rok

      Nahráno: 10.05.2018   Typ: Zápisky z hodin   Počet stažení: 7

    Témata, do kterých materiál patří

    Podobné materiály

    ZAFINprednaska1112 1. otazka 19. stoleti 15. Poláček Karel - Bylo nás pět 8.-Bergson-Schopenhauer-5.-4.-2016