PLAZY-zkouška-celá-teorie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Světový rovník – průnik roviny zemského rovníku s nebeskou sférou
Obzor – průnik roviny proložené místem pozorovatele s nebeskou sférou
Zdánlivý
Pravý
Meridián (místní nebeský poledník) – průsečík roviny kolmé k obzoru, procházející zenitem, nadirem, severním a jižním světovým pólem, s nebeskou sférou
Zdánlivá nebeská klenba – plocha tvaru kulového vrchlíku, na níž jsou zdánlivě umístěna všechna vesmírná tělesa
Důsledky zdánlivé nebeské klenby:
Hranice rozptýleného světla v atmosféře nebo optický klam…
Objekty poblíž obzoru vidíme až 4x větší než tytéž objekty poblíž zenitu
Tělesa při přibližování obzoru zvětšují svojí úhlovou velikost
Ovlivnění zdánlivých výšek hvězd a jejich vzájemné vzdáleností
Směrem k obzoru se stejné vzdálenosti zdánlivě zvyšují
Astronomické souřadnice
Užívají se ke stanovení polohy těles na nebeské sféře
Poloha těles je určena dvěma úhly
Druhy astronomických souřadnicových soustav:
Obzorníkové souřadnice
Rovníkové souřadnice
Ekliptikální souřadnice
Galaktické souřadnice
Obzorníkové souřadnice:
Topocentrické souřadnice
Základní rovina – obzor
1. úhel: Zenitová vzdálenost (z) – úhlová vzdálenost tělesa od zenitu (0° až 180°)
Výška hvězdy nad obzorem (h) – úhlová vzdálenost tělesa od obzoru (0° až ±90°) – někdy se používá místo zenitové vzdálenosti
Jižní bod obzoru – průsečík meridiánu s obzorem - Výchozí bod obzorníkových souřadnic
Výšková kružnice – rovina kolmá k obzoru, procházející místem pozorovatele a měřenou hvězdou
2. úhel: Azimut (A) – úhel mezi rovinou meridiánu a rovinou výškové kružnice (0° až 360°)
Almukantarát – body na nebeské sféře o stejné výšce nad obzorem
Rovníkové souřadnice
Geocentrické souřadnice se základní rovinou, rovinou světového rovníku
Souřadnice h a A se však s časem a změnou místa mění
U rovníkových souřadnic k tomu nedochází
1. úhel: deklinace (δ) – úhlová vzdálenost tělesa od roviny světového rovníku (0° až ±90°) – měří se na deklinační kružnici
Pólová vzdálenost (p) – úhlová vzdálenost tělesa od světového pólu (0° až 180°) – používaná někdy místo deklinace
Rozeznáváme 2 druhy rovníkových souřadnic podle výchozího bodu: (deklinace jako 1. souřadnice zůstává):
U rovníkových souřadnic 1. druhu je výchozí bod průnik meridiánu a světového rovníku
2. úhel: hodinový úhel (t) – úhel mezi rovinou meridiánu a rovinou deklinační kružnice (0 až 24 hodin) – mění se s časem
Rovníkové souřadnice 2. druhu:
Ekliptika – průnik roviny dráhy Země s nebeskou sférou
Ekliptika se se světovým rovníkem protíná ve dvou bodech:
Jarní bod
Podzimní bod
Rovina koluru rovnodennosti – rovina kolmá k rovině rovníku procházející jarním a podzimním bodem
U rovníkových souřadnic 2. druhu je výchozí bod jarní bod
2. úhel: rektascenze (α) – úhel mezi rovinou koluru rovnodennosti a rovinou deklinační kružnice
Měří se od jarního bodu (0 až 24 hodin)
Ekliptiální souřadnice
Základní rovina = rovina ekliptiky
Výchozí bod = jarní bod
1. úhel: ekliptikální šířka (β) – úhlová vzdálenost od základní roviny (0° až ±90°)
2. úhel: ekliptikální délka (λ) – úhel mezi rovinou procházející jarním a podzimním bodem kolmou k rovině ekliptiky a rovinou procházející daným objektem kolmou na rovinu ekliptiky (0° až 360°)
Galaktické souřadnice
Základní rovina = rovina naší galaxie
Výchozí bod leží v souhvězdí Střelce
1. úhel: galaktická šířka (b) – úhlová vzdálenost od roviny Galaxie (0° až ±90°)
2. úhel: galaktická délka (l) – úhel mezi rovinou kolmou k rovině Galaxie, procházející základním bodem a rovinou kolmou k rovině Galaxie procházející určovaným tělesem