PLAZY-zkouška-celá-teorie

Slunce

Základní informace:

• Slunce je hvězdou průměrné velikosti

• Leží asi v 1/3 průměru disku Galaxie (cca. 30 000 světelných let od jejího středu)

• Hmotu Slunce tvoří převážně vodík, v menší míře helium a stopové množství dalších prvků

• Celé sluneční těleso rotuje, avšak vzhledem k jeho plynnému charakteru je rotace rovníkových vrstev rychlejší než rotace pólů

• Slunce má výrazné magnetické pole, do kterého je ponořena celá Sluneční soustava

• Hmotnost: 1,989×1030 kg

• Průměr: 1 400 000 km

• Teplota povrchu: 5 700 K

• Teplota jádra: 15 000 000 K

• Doba otočení kolem osy: 25 dní na rovníku

36 dní na pólech

• Magnituda: Relativní - 26,8 mag

Absolutní+4,1 mag

• Chemické složení: H 92,1 %

He 7,8 %

O 0,061 %

C 0,03 %

Svatba:

• Jádro:

  • Energetický zdroj Slunce i celé Sluneční soustavy

  • 100x hustší než voda

  • Dochází k přeměně vodíku na helium za uvolňování energie v podobě fotonů

  • Nejčastější reakce je vyjádřena proton-protonovým (pp) řetězcem

• Vrstva v zářivé rovnováze

  • Obklopuje jádro v šířce 500 000 km

  • Fotony z jádra jsou zde pohlcovány hmotou a znovu vyzářeny v různých směrech

  • Jejich přesun do vnějších vrstev je tak relativně pomalý (až 100 kA = 100 000 let)

• Konvektivní zóna

  • Šířka 200 000 km

  • Horká hmota stoupá vzhůru a po vyzáření a ochlazení se klesá zpět

Atmosféra slunce:

• Atmosféra Slunce je ta jeho část odkud k nám přichází záření, 3 základní části:

1. Fotosféra

   • Přichází z ní k nám 99,9 % slunečního záření

   • Povrch má teplotu asi 5 800 K

   • Její povrch se neustále mění a je na něm možno pozorovat různé projevy aktivity – sluneční skvrny a granulace

   • Granulace

     • Vrcholky vzestupných a sestupných proudů z konvektivní zóny

     • Uprostřed jsou granule světlejší, protože zde vystupuje teplejší hmota

     • Okolí (intergranulární hmota) je tmavší, protože zde ochlazená hmota klesá zpět

1. Chromosféra

   • Řídká a relativně tenká vrstva, přímo pozorovatelná jen při zatmění Slunce

   • Spikule - Zakončení granulí v podobě sloupce horkých plynů

2. Koróna

   • Nejsvrchnější část sluneční atmosféry

   • Má teplotu až 1 000 000 K

   • Částice jsou pohybovány rázovými vlnami přinášejícími energii z konvektivní vrstvy

   • Částice ji opouštějí vysokými rychlostmi ve formě slunečního větru

Sluneční činnost:

• Řada různých jevů vyskytujících se v některých obdobích a oblastech na Slunci, které jsou zdrojem záření a částic o vysokých energiích

• Index sluneční aktivity: množství některých aktivních procesů na Slunci v v určitém časovém intervalu

• Sluneční skvrny:

  • Chladnější místa ve fotosféře s teplotou cca 4 500 K v místech zesíleného magnetického pole, které zpomaluje konvekci, což způsobuje ochlazení

  • U některých lze pozorovat nitřní strukturu (tmavé jádro = umbra, světlé okolí = penumbra)

  • Jejich množství kolísající v čase vyjadřuje Wolfovo relativní číslo R

  • Periody kolísání: 11 let, 80-90 let a 600 let