PLAZY-zkouška-celá-teorie

Terestrické planety

• Terra = země, půda

• Planety zemského typu

• Rotují poměrně pomalu

• Mají pevný povrch z křemičitanů

• Menší objem, ale větší hustotu než obří planety

• Tenké atmosféry druhotně vzniklé odplyněním niter planet

• Merkur, Venuše, Země, Mars

1. Merkur

   • Nejmenší planeta

   • Velká výstřednost jeho dráhy

   • Má velmi pomalou rotaci (3 otočky kolem osy za 2 oběhy kolem Slunce), dříve považovanou za vázanou

   • Extrémní teplotní rozdíly na jeho povrchu

     • 470°C ve dne ; -160°C v noci

2. Venuše

   • Velikostí a hustotou nejpodobnější Zemi

   • Atmosféra je tvořena z 96 % CO2 - silný skleníkový efekt

   • Rozsáhlá vulkanická činnost

   • Má retrográdní rotaci (v opačném směru než ostatní planety)

3. Mars

   • „rudá planeta“ – červený povrch díky velkému obsahu oxidů železa

   • Zhruba poloviční poloměr než Země a rok dvojnásobné délky

   • Atmosféra – 95 % CO2

   • Dříve na povrchu tekutá voda – dnes suchá řečiště

   • Dnes je voda jen jako vodní pára v atmosféře, jako led v polárních čepičkách a pod povrchem v permafrostu

   • Měsíce Phobos a Deimos

Obří planety

• Nacházejí se ve vnější části sluneční soustavy za hlavním pásem asteroidů

• Mnohem větší a hmotnější než Země

• Složeny převážně z lehkých plynů

• Rychle rotují

• Nemají pevný povrch, za nějž je považována nejnižší plynná vrstva z níž ještě pronikne světlo ven

• Přítomnost prstenců rotujících v rovině rovníku planet a velký počet přirozených družic – měsíců

1. Jupiter

   • Největší planeta

   • Hmotností je na rozhraní mezi planetou a hvězdou

   • Jeho hmotnost však nestačí na zapálení jaderné reakce v nitru

   • Atmosféra tvořena převážně vodíkem

   • Nerovnoměrné rotace (rovník rotuje rychleji než polární oblasti)

   • Galileovy měsíce – 4 největší a nejjasnější Jupiterovy měsíce (Io, Ganymed, Europa, Callisto)

     • Ganymed je zároveň největším měsícem ve Sluneční soustavě

2. Saturn

   • Druhá největší planeta

   • Nejnižší střední hustota (nižší i než hustota vody)

   • Prstence – tlusté jen několik set metrů, tvořeny prachem, ledem a kamením

   • 56 měsíců (největší Titan)

3. Uran

   • Rotační osa je skloněna téměř do roviny oběhu kolem Slunce

   • Na hranici viditelnosti prostým okem

   • Doba oběhu kolem Slunce je pozemských 84 let

   • Má 21 měsíců

4. Neptun

   • Její existence vypočítána z gravitačních poruch pozorovaných v pohybu planety Uran

   • 8 měsíců, 4 prstence

   • Metan v atmosféře dává jeho povrchu modrý nádech

   • Oběžná doba – 165 pozemských let