PLAZY-zkouška-celá-teorie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Základy orientace na Zemi a ve vesmíru
souřadnicové systémy
Souřadnicové soustavy
Každá souřadnicová soustava musí mít základní rovinu a základní směr
Souřadnicové soustavy dále dělíme podle polohy středu soustavy
Topocentrické – střed v místě pozorování
Geocentrické – střed ve středu Země
Heliocentrické – střed ve středu Slunce
Dále rozeznáváme:
Kartézská soustava (pravoúhlá) – poloha určena 3 osami – x, y, z
Sférická soustava (kulová) – poloha určena vzdáleností r,a dvěma úhly φ, λ
Zeměpisné souřadnice
Geocentrická, sférická souřadnicová soustava
Pro užití zeměpisných souřadnic ztotožňujeme tvar Země s tvarem koule
Poloha je pak určena dvěma úhly λ, φ
Vzdálenost r je rovna poloměru Země
Severní a jižní zeměpisný pól jsou průsečíky osy zemské rotace s povrchem Země
Zemský rovník je kružnice vzniklá řezem roviny kolmé na osu rotace, procházející středem Země, povrchem Země
Zeměpisná šířka φ
úhel který svírá normála určovaného místa s rovinou rovníku
Na severní polokouli nabývá hodnot 0° až 90° (severní zeměpisná šířka)
Na jižní polokouli nabývá hodnot 0° až – 90° (jižní zeměpisná šířka)
Rovnoběžka – kružnice vzniklá protnutím zemského povrchu rovinou rovnoběžnou s rovinou rovníku a procházející libovolným bodem na zemském povrchu (místa se stejnou zeměpisnou šířkou)
Zeměpisná délka λ
úhel svírající rovina nultého (základního) poledníku s rovinou poledníku procházejícím určovaným bodem
Na východ od nultého poledníku nabývá hodnot 0° až 180° (východní zeměpisná délka)
Na západ od nultého poledníku nabývá hodnot 0° až – 180° (západní zeměpisná délka)
Poledník – průsečnice poloroviny vycházející ze zemské osy s kulovou zemskou plochou
Místní poledník – polední procházející místem pozorovatele nebo místem pro něž je určována poloha
Základní poledník (nultý) – v současnosti prochází observatoří Greenwich v Londýně
V minulosti měl však i jiné pozice: Rhodos, Gibraltar, Kanárské ostrovy, ostrov Ferro
Zeměpisné souřadnice: zeměpisná šířka a zeměpisná délka
Jednoznačně jimi určíme polohu každého bodu na zemském povrchu
Zeměpisná (geografická) síť – soustava poledníků a rovnoběžek
Pomocí ní určíme zeměpisnou délku a šířku
Nebeská sféra
Nebeská (světová) sféra – myšlená kulová plocha o značně velkém poloměru na které se pozorovateli promítá pohyb všech viditelných těles ve vesmíru
Místo pozorovatele se ztotožňuje se středem Země:
Zenit (nadhlavník) – průnik kolmice k zemskému povrchu procházející místem pozorování s nebeskou sférou nad pozorovatelem
Nadir (podnožník) – průnik kolmice k zemskému povrchu procházející místem pozorování s nebeskou sférou pod pozorovatelem
Severní a jižní světový pól – průniky osy zemské rotace s nebeskou sférou