20AB-Příprava průvodce na zájezd+Charakteristické rysy světových gastronomií

Chorvatská kuchyně

• Olivový olej, saláty, rožněná jídla, čevapčiči, ryby, studené sendviče

• Ořechovice, rákie (pálenka z vína)

• Vnitrozemské části jsou z gastronomického pohledu blíže jídelníčku střední Evropy

• Dalmatská kuchyně je typickým příkladem zdravé středomořské stravy (ryby, mořské ovoce, olivy nebo čerstvá i dušená zelenina)

• "Brodet" čili dušené kousky ryby společně s cibulkou a rajčaty

• "Girice" - drobné rybky (sardinky) nekuchané a vcelku fritované na oleji

• grilované olihně ("lignje na žaru“), salát z chobotnice ("salata od hobotnice"), langusta ("jastog")

• Pršut – sušená šunka

• "Paški sir" – pravý ovčí sýr vyráběný pouze v Chorvatsku

• Nejznámějším vínem je Dignač

Německá kuchyně

• Existuje zde mnoho druhů chleba, velký sortiment masných výrobků (salámy, tlačenky, rosol, paštiky) a sýrů.

• Tradiční je Eintopf=jídlo z jednoho hrnce, je to polévka ze zeleniny luštěnin, masa a uzenin.

• V důsledku velkého množství zde pracujících cizinců je kuchyně ovlivněna zejména italskou a francouzskou.

• Obvyklý je zde pstruh, kapr a okoun.

• Pivo patří k tradičním nápojům, existuje nepřehledné množství druhů. Nejčastějším je Pils.

• Víno je také velmi oblíbený nápoj a má stoupající tendenci. Červené je oblíbenější než bílé.

• Mimo kávy a čaje (ten spíše na severu) je oblíbená minerální voda a ovocné šťávy.

Rakouská kuchyně

• Vedle krajových specialit je tato kuchyně ovlivněna především svými sousedy, tedy Čechy a Maďary.

• Pokrmy a způsoby přípravy byly často přebírány a začleňovány do vlastní kuchyně.

• Například guláš, který je původem z Maďarska.

• V Tyrolsku se vyrábí jedinečné horské sýry.

• Moučníky jsou velmi známé i mezinárodně. Například Mozartovy koule, Apfelstrudel nebo dort Sachr.

• Světovým nápojem je vídeňská káva.

• Z nealko nápojů jsou to limonády Almdudler.

• Z alkoholických nápojů je to pivo a víno.

Švýcarská kuchyně

• Kuchyně se dá definovat jako jednoduchá, výživná a také velmi aromatická.

• Typickými surovinami jsou brambory a sýr z kravského mléka

• Nejproslulejším sýrem je Emmentall, také ovšem Gruyere(slanější s ořechovou příchutí).

• Stejně jako Češi jsou Švýcaři milovníci pálenek a vypálí téměř všechno – švestky, hrušky, višně…

• Specialitou je švýcarská čokoláda a fondue

České pohostinství

• Oficiální historie českého pohostinství se datuje od roku 1918, ve skutečnosti je však mnohem starší, protože pohostinství na území české republiky bylo samozřejmě známo již v dobách středověku i novověku.

• České pohostinství dosáhlo ve světě řady uznání a vždycky mělo dobré jméno.

• Období po první světové válce znamenalo expanzi rozvoje soukromého podnikání a zařadilo tak Prahu mezi nejvýznamnější evropská města. Národní kuchyně a dobré pivo slavily mezinárodní úspěchy. V Praze tohoto období vládl také čilý společenský život, hojně navštěvovány byly kavárny, výletní restaurace, noční bary, kabarety a varieté, ale i nesčetné množství různých hospod a hospůdek.

• Významné místo patřilo v tomto období i lázeňství, vedle starých lázeňských objektů byli budovány nové, sloužící též ke společenským a zábavním účelům. Mezi nejvýznamnější česká a moravská lázeňská města patřily Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jánské Lázně Poděbrady a Luhačovice.

• Druhá světová válka a následné zásadní politické a hospodářské změny znamenaly pro naše pohostinství vážnou a dlouhodobou krizi. Likvidace soukromého podnikání po roce 1948 měla za následek velké omezení počtu provozoven. Pohostinství patřilo mezi plánovitě tlumené obory. Organizace socialistického pohostinství prošla řadou změn, z nichž za zmínku stojí rozdělení do několika gigantických celků.

• Nejvýznamnější z těchto gigantů byly Interhotely - síť velkých hotelů a luxusních provozoven sloužící zahraničním hostům, Restaurace a jídelny - síť městských provozoven a Jednota - síť provozoven na venkově.

• I přes překážky politického, technického a administrativního charakteru dařilo se alespoň v provozovnách určených převážně zahraničním hostům udržovat špičkovou úroveň služeb. Ke kvalitě služeb poskytovaných v tomto období přispělo zajisté odborné školství a řada gastronomických soutěží pro mládež i dospělé.

• Po roce 1989 došlo ke vzniku mnoha provozoven patřících soukromým osobám i různým společnostem.

• Vznikají vesměs moderní, pěkně zařízené provozovny s velmi kolísavou kvalitou služeb. Bohužel v dnešním českém pohostinství vládnou především peníze a téměř žádný z podnikatelů se nezabývá kvalitou poskytovaných služeb, ale pouze výší svých zisků. A tak se dnes již téměř nesetkáme se složitou obsluhou, a to ani v provozovnách sloužících převážně mezinárodní klientele. Doufejme, že majitelé a provozovatelé pohostinských zařízení si uvědomí, že nejen investice do zařízení, ale především kvalita poskytovaných služeb jim zajistí početnou klientelu a ruku v ruce s tím i odpovídající zisky.