3. Klasická genetika - dědičnost a proměnlivost mnohobuněčného organismu

- nejsou uniformní ale zákonité - který z rodičů je homozygot nebo heterozygot, lze zjistit zpětným křížením

Zpětné křížení

- při šlechtění se používá ke zjištění genotypu dominantního homozygota nebo heterozygota, kteří mají v případě úplné dominance stejný fenotypový projev genu.

Křížení dvou heterozygotů

- oba rodiče jsou heterozygoti (Aa), tvoří každý z nich dva typy gamet (4 typy gamet) v poměru 1:1 – gamety jsou se shodnou frekvencí (frekvence = počet jedinců v třídách určitého souboru)

- splynutím gamet mohou vzniknout tři kombinace alel: AA, Aa, aa

Monohybridismus s úplnou/neúplnou dominancí

- pro správné určení štěpného poměru je vhodné sestrojit kombinační čtverec

genotypový štěpný poměr: 1:2:1 (1AA : 2Aa : 1aa) – jedná se o neúplnou dominanci – poměr 3 různých štěpných tříd

fenotypový štěpný poměr: 3:1 (dominantní znak B se vyskytuje třikrát a recesivní znak jednou) – jedná se o úplnou dominanci

Letální (smrtící) geny – geny, jejichž určité alely v homozygotní kombinaci neumožňují život svých nositelů

- heterozygotní jedinci působí gen pouze určitý znak – jedinec přežít může

- u člověka se vyskytuje choroba – drepanocytóza (srpkovitost červených krvinek)

Dědičnost dvou genů s úplnou dominancí = Dihybridismus

- dědičný přenos dvou vzájemně nevázaných párů alel – A,a a B,b

- každý pár se chová samostatně a řídí se týmiž pravidly, která se uplatňují při dědičnosti jednoho genu

Kombinace alel v gametách – segregace (oddělování) alel jednoho páru nezávisí na druhém páru

-dvojitý hybrid tvoří AaBb tvoří 4 typy gamet, které se různě kombinují v F2 generaci – pomůcka pro odvození kombinací je kombinační čtverec (je složitější než u jednoho genu)

- všechny možné genotypy v F2 je 32 = 9 (Protože se některé kombinace ve čtverci opakují, není jich 16 ale pouze 9)

- všechny možné fenotypy jsou 22 = 4 (v případě, že jsou alely A a B úplně dominantní nad alelami a a b) – jedná se o homozygoty

Příklad: Dědičnost tvaru a barvy semen hrachu

Gonozomální dědičnost

- vztahuje se ke genům lokalizovaným v heterologické (nejpodstatnější) části gonozomu X

- Fenotypový projev alel nezávisí jen na tom, zda jsou dominantní nebo recesivní, ale také na pohlaví nositele

Typy jedinců:

XY – např. muž – všechny alely se projeví ve fenotypu nezávisle na tom, zda jsou dominantní či recesivní

- Je tomu tak proto, že na chromozomu Y nejsou párové alely příslušných genů, které by fenotypový projev ovlivňovaly tento organismus je monoploidní

- projeví se i recesivní alela

XX – např. žena – všechny alely se neprojeví ve fenotypu nezávisle na dominanci/recesivitě