biologie - člověk I.

NOSOHLTAN

= společná část dýchací a trávící soustavy

HLTAN = farynx

• 14 cm, šedorůžová sliznice

• společná část dýchacích a trávicích cest

• složitá souhra svalů

• polykání: reflexní děj

  • volní fáze → lze zastavit

  • reflektorická fáze → sousto se dotkne kořene jazyka, centrum v prodloužené míše

  • zvednutí hrtanu, pohyb příklopky

JÍCEN = esophagus

• 25–28 cm, před páteří

• sliznice má podélné řasy

• peristaltika, vlastní aktivita svalových buněk

ŽALUDEK = ventriculus

• nachází se pod levým žeberním obloukem

• = zásobník na potraviny, abychom nemuseli neustále něco pojídat a vydrželi chvíli bez jídla

• normálně u opilého člověka tento hotel máme asi 2 až 3 litry, ale u trénovaného jedince klidně až pět litrů

• stavba:

  • vstup jícnu do žaludku = česlo

  • tělo žaludku – různé směry hladkých svalových vláken (3 vrstvy)

  • vývod do tenkého střeva = vrátník

  • v česlu i vrátníku svěrače – uzavírají se při naplnění žaludku

• stěna: 3 vrstvy hladké svaloviny, sliznice, řasy

• žaludek se může natahovat (až do malé pánve!)

• hladová peristaltická vlna + vzduchová bublina ve horní části žaludku → kručení

• plnění žaludku nejdříve podél stěn

• žaludeční peristola: 15–20 minut, po této době od přijetí potravy začne žaludek pracovat chemicky (promíchání potravy s žaludečními šťávami – vylučuje se zde enzym pepsin – štěpí bílkoviny na kratší peptidy -> až na aminokyseliny), mechanicky – peristaltika: 4–6 vln za minutu (vzniká trávenina = chymus)

• žaludeční enzym – pepsin – nevzniká v rovnou v buňkách žaludeční sliznice – rozkládal by přímo ty buňky – tvoří se jako takzvaný pepsinogen a teprve v žaludku je aktivován kyselinou chlorovodíkovou – nabudí silně kyselé prostředí pH 1 až 2 – způsobuje, že z toho pepsinogenu se stane pepsin a může štěpit bílkoviny, takže vůbec ne sliznici, která je před na trávením chráněná zase vrstvou hlenu

*když by došlo k narušení – může dojít k žaludečním vředům – žaludeční šťáva natráví stěnu žaludku – značně nepříjemná záležitost – hodně tomu napomáhají bakterie – helikobakter pylori – snáší i to velmi kyselé prostředí a u většiny lidí, kteří trpí žaludečními vředy, byl helikobakter zjištěn – léčitelné antibiotiky, ale ne jednoduše – trojkombinace poměrně silných antibiotik u miminek je v žaludku složka, která štěpí mléko

• kyselina chlorovodíková napomáhá rozkládání vaziva a trávit maso, které bývá častým zdrojem bílkovin, proto typicky masožravci mají větší množství kyseliny chlorovodíkové než býložravci

* podle délky trávicí trubice se pozná a podle množství HCl, jestli je živočich býložravec nebo masožravec

• nejdelší mají býložravci – trávení rostlinné potravy je poměrně složité

• podle obou těchto charakteristik člověk vychází jako všežravec a potřebujeme konzumovat jak rostlinnou, tak tu živočišnou potravu

• pokud někdo nejí maso, tak se musí doplňovat složky, které si tělo neumí vyrobit samo, ať už jde o některé vitamíny, zejména B12, anebo i některé aminokyseliny

• musí se dávat pozor, aby strava organismu byla dostatečná