1.1. Eukaryoticka bunka a jednobunecne organismy

1. Bezbarvé = LEUKOPLASTY – hromadí se v nich zásobní látky, neobsahují žádná barviva, často se nacházejí v buňkách zásobních orgánů – kořeny, hlízy

• ELAIOPLASTY = obsahují tuky

• AMYLOPLASTY = obsahují škrobová zrna (hlízy, kořeny)

• PROTEOPLASTY = obsahují bílkoviny

1. Barevné – fotosynteticky aktivní

• CHLOROPLASTY = zelené rostliny obsahující zelené barvivo chlorofyl a,b,c,d – jsou možné různé kombinace (př. chlorofyl a+b – zelené řasy/ chlorofyl a+d – ruduchy) – Chlorofyl a zachycuje fotony modrofialového a červeného spektra

• RODOPLASTY = obsahují barviva: FYKOERYTRIN (= červené), FYKOCYAN (modré) – červené řasy, rouchy, puchratky, sinice – dokáží zachytit okrajové světlo – fotony zelené a žluté části spektra

• FEOPLASTY = hnědé – obsahují CHLOROFYL + FUKOXANTIN (hnědé) – hnědé řasy, chromista, rozsivky, chaluhy

1. Barevné – fotosynteticky neaktivní

• CHROMOPLASTY = dávají pouze zbarvení – způsobují zbarvení kořenů mrkve, květních lístků – XANTOFYLY (žluté), KAROTENOIDY (oranžové až červené) – na zbarvení rostliny lákají živočichy (př. květy růží, jablka, šípky, rajčata, papriky…), bez metabolické funkce

1. VAKUOLA = dutina uvnitř buňky obalená 1 biomembránou – TONOPLAST

• Uvnitř obsahují buněčnou šťávu = voda a ve vodě rozpuštěné zásobní a odpadní látky (cukry, soli, barviva, enzymy, zásobní bílkoviny)

• Malé buňky zpočátku obsahují několik malých vakuol. Stářím postupně vakuoly splývají v jednu, která může v buňce zaujmout až 90% objemu, a vytlačit tak ostatní organely a cytoplazmu na okraj k cytoplazmatické membráně.

• Funkce: zásobní – cukr (sacharóza), barviva – dodávají květům modrou, fialovou barvu, zásoby bílkovin – vakuoly v semenech rostlin, trávicí enzymy – trávení

• ANTOKYANY = ve vodě rozpustná barviva (modrá, fialová,červená) – způsobují barvu květů, plodů (zvonek, maceška, pomněnka, třešně, borůvky, červené zelí, červená řepa…). Antokayny mění svou barvu v závislosti na pH prostředí (kyselost - červené/neutrálnost – fialové/ zásaditost - modré)

• RAFIDY = velké krystalky zásobních a odpadních látek (šťavelan vápenatý). Často mají podobu tenkých ostrých jehlic a chrání rostlinu před býložravci (zapichují se od sliznic)

• Jednobuněční prvoci ve sladkých vodách – 2 druhy vakuol – potravní v. = obsahuje trávicí enzymy / stažitelná (pulzující) v. = pumpuje přebytečnou vodu z těla prvoka, chrání ho před prasknutím

ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA

• Zásobní látkou – glykogen, bez BS

1. LYSOZOMY = drobné kulovité váčky s enzymy pro nitrobuněčné trávení, pouze v živočišné buňce

• Vznikají odškrcením od váčků Golgiho aparátu a obsahují trávicí (hydrolytické) enzymy

• Funkce: nitrobuněčné trávení – fagocytované částice (ve fagozomu) – (př. bakterie pohlcená bílou krvinkou), trávení vlastních buněčných struktur – poškozené nebo přestárlé mitochondrie – vznik monosacharidů a aminokyselin, které jsou vstřebány do cytosolu a nestrávený materiál z buňky vyloučen

• Po smrti buňky může dojít k AUTOLÝZE = proces, při kterém se lysozomy podílejí na jejím rozkladu = buňka stráví samu sebe