1.1. Eukaryoticka bunka a jednobunecne organismy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
CENTROZOM = organela pouze u živočišných buněk
tvořen 2 centriolami, které svírají pravý úhel, jsou tvořeny 9 trojicemi (triplety) mikrotubulů
na začátku jaderného dělení se podílejí na tvorbě dělícího vřeténka, které způsobuje rozchod chromozomů k protilehlým pólům buňky
ŘASINKY A BIČÍKY = tenké výběžky na povrchu buňky mající stejnou strukturu, umožňují buňce pohyb, převážně u živočišných buněk (výjimka - samčí pohl. b. kapradin, mechorostů)
Řasinky – krátké, ve velkém počtu, pohybuje se jako veslo- pohyb vpřed = aktivní, vzad= pasivní
Bičíky – delší než řasinky, obvykle 1 až 2, vlnivý pohyb
Pohyb bičíků i řasinek potřebuje dodání energie
Stavba: na povrchu cytoplazmatická membrána, uvnitř uspořádány mikrotubuly (9 obvodových dvojic + 1 centrální dvojice)
Ukotveny k buňce tzv. BAZÁLNÍM TĚLÍSKEM (9 trojic mikrotubul = stejná stavba jako centriola)
MEZIBUNĚČNÁ HMOTA (= extracelulární matrix) – obklopuje cytoplazmatickou membránu
Především z bílkovin – glykoproteinů
Nejrozšířenější bílkovina – kolagen = jeho vlákna jsou pomocí dalších bílkovin navázaná na proteiny, které jsou součástí cytoplazmatické membrány. Tyto proteiny jsou zase ve spojení s vlákny cytoskeletu. Mezibuněčná hmota je tedy v kontaktu s vnitřním prostředím buňky.
Funkce: dává pevnost živočišným buňkám, má význam pro mezibuněčné spojení a vzájemnou komunikaci buněk (díky propojení s vnitřním obsahem buňky může docházet k výměně informací)
MEZIBUNĚČNÁ SPOJENÍ ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK (3)
TĚSNÝ SPOJ = vzniká sloučením cytoplazmatických membrán dvou sousedních buněk, je zabráněno pronikání molekul z buňky do buňky
DESMOZOMY = mechanické spoje jako „skoby“, které drží sousední buňky u sebe. Jsou tvořeny středními (intermediálními) filamenty – hlavně keratinem
MEZEROVÝ SPOJ = úzký kanálek mezi 2 sousedními buňkami, umožňuje iontům a malým molekulám přecházet z cytosolu jedné buňky do cytosolu druhé buňky.
BUŇKA HUB
Podobá se rostlinné buňce, nikdy však neobsahuje chloroplasty, ani chromoplasty
Buněčná stěna tvořena CHITINEM (polysacharid)
Zásobní látka (jako u živočichů) – glykogen + tuky
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DĚLENÍ BUNĚK
Buněčné dělení zajišťuje růst organismu a zvětšování objemu živé hmoty. Buněčné dělení se skládá ze 2 procesů – dělení jádra (= karyokineze) = zajišťuje rovnoměrné rozdělení jaderné hmoty do vznikajících dceřiných buněk a dělení buňky (= cytokineze).
Jádro se dá dělit 2 způsoby: MITÓZA a MEIÓZA
Mitóza je častější způsob, kterým se dělí jádra tělních (= somatických) buněk
Meiózou vznikají jádra pohlavních buněk (gamet) – vznikají tak spermie při procesu spermatogeneze a vajíčka při procesu oogeneze