1.1. Eukaryoticka bunka a jednobunecne organismy

1. GOLGIHO APARÁT = soustava zploštělých diskovitých váčků a kanálků (= cisterny) ohraničených biomembránou, váčky jsou souběžně uspořádány do stohů

• Vznikají z endoplazmatického retikula

• Funkce: výroba, třídění a dopravovaní látek

• Postsyntetická úprava bílkovin (tyto bílkoviny buňka později vylučuje) = odštěpování částí molekul bílkovin a navázání nebílkovinných složek na bílkoviny = vznik hormonů, glykoproteinů, enzymů

• Syntetizace polysacharidů – vzniká materiál buněčných stěn (u rostlinných buněk a buněk hub)

• Strana blíže k ER – přikládání transportních váčků z ER. / strana druhá – uvolnění váčků s již upravenými bílkovinami (enzymy, hormony) a jejich doprava na místa určení v buňce/ mimo ni

• Pokud je látka určena k vyloučení do okolí (př. inzulin – buňky slinivky břišní) – váček splyne s cytoplazmatickou membránou a vylije svůj obsah do okolí (= děj exocytóza)

1. CYTOSKELET (= buněčná kostra) = síť bílkovinných vláken a trubiček, které tvoří vnitřní kostru buňky

• Funkce: vnitřní opora buňky, udržuje tvar buňky (hlavně živočišným b. bez BS), zajišťuje pohyb celé buňky i jejích organel

• 3 typy bílkovinných vláken:

• 1) MIKROTUBULY (25nm)= nejsilnější vlákna, duté trubičky skládající se z bílkoviny TUBULINU, která tvoří zdvojená vlákna mikrotubul (=DIMERY)

• Funkce: udržují tvar buněk, součást řasinek a bičíků, podílejí se na proudění cytoplazmy, pohyb organel a celé buňky, během dělení buňky vytvářejí dělící vřeténko, součást centriol

• Umožňují pohyb podél svého vlákna – pomocí bílkovin tzv. molekulových motorů (na jeden konec se naváže přesunovaná organela a druhý je tvořen „ramínkem“, které se naváže na povrch mikrotubulů a „kráčí“ po něm a přitom současně přesouvá organelu).

• 2) INTERMEDIÁLNÍ (STŘEDNÍ) FILAMENTA (12-8 nm)= tvořena různými vláknitými bílkovinami, slouží jako opora buňky (př. keratinová vlákna – buňky pokožky, vlasů, nehtů, řas, chlupů)

• 3) MIKROFILAMENTA (7- 5nm) = tenká vlákna složena z molekul globulární bílkoviny AKTINU. Molekuly AKTINU jsou navázány za sebou a tvoří 2 ovinuté řetězce.

• Funkce: tvoří 1/3 svalového vlákna, účastní se svalové kontrakce

CH) MITOCHONDRIE = energetická centra buňky, protáhlá membránová tělíska zajišťující buněčné dýchání, organely aerobního energetického metabolismu (buněčné dýchání) – tvorba ATP

• Jsou pozorovatelné světleným mikroskopem

• Na povrchu mají 2 membrány – vnější =hladká, vnitřní =zprohýbaná do výběžků, neúplných přepážek (= KRIST), probíhá zde poslední fáze buněčného dýchání - respirační řetězec

• Vnitřek mitochondrie vyplňuje MITOCHONDRIÁLNÍ MATRIX – bílkovinná hmota, obsahující enzymy Krebsova cyklu) obsahuje mitochondriální ribozomy a mitochondriální DNA, probíhá zde 2. fáze – Krebsův cyklus = cyklus kys. citrónové

• MITOCHONDRIÁLNÍ GENOM = vlastní krupicovitá DNA mitochondrií, která kóduje složení bílkovin podílejících se na tvorbě jejích membrán, dýchacích enzymů) na jaderném genomu je závislá pouze z části = SEMIAUTONOMNÍ ORGANELA

• Mitochondrie nejsou ve spermiích, pouze ve vajíčkách = dědíme je po matce

• Nové mitochondrie v buňce vznikají dělením stávajících mitochondrií (AUTOREPRODUKCE)