1.1. Eukaryoticka bunka a jednobunecne organismy

1. BUNĚČNÉ INKLUZE

• Včleněné látky, které se v buňce hromadí (zásobní, odpadní, které uvolňuje buňka po nahromadění do okolí, látky strukturní (celulosa), funkční (kutikula)

• Mohou být v cytosolu nebo v organelách (vakuoly, plastidy, jádra)

• FUNKCE: metabolická rezerva – tvořeny energeticky bohatými látkami

• Př. Sacharidy ve vakuolách (rostliny), Škrobová zrna (zásobní látka v AMYLOPLASTECH- hlízy,kořeny rostlin), GLYKOGEN (zásobní látka u živočichů), Bílkoviny (buňky obilek, semen luštěnin), TUKY (semena, řasy, semena olejnin, tukové kapénky v živočišných buňkách), ŽLOUTKOVÁ REZERVA (vaječné buňky – výživa zárodku), KRYSTALICKÉ INKLUZE (RAFIDY – ve vakuolách šťavela nu vápenatého), BARVIVA (ANTOKYANY – ve vakuolách,dodávají zbarvení třešním, pomněnkám…), PIGMENTY (živočišné buňky – zbarvení těla živočichů)

ROSTLINNÁ BUŇKA

• Buňka rostlin obsahuje všechny součásti typické pro eukaryotní organismy a navíc obsahuje:

1. BUNĚČNÁ STĚNA = pevná ochranná vrstva nad cytoplazmatickou membránou

• Funkce: Zpevňuje buňku, udržuje její tvar, chrání ji před poškozením, je dobře propustná pro většinu látek, zabraňuje nadměrnému pronikání vody do buňky tím, že vymezuje objem buňky, chrání buňku před prasknutí

• Základní stavební jednotkou je celulóza (polysacharid)

• Mladá rostlinná buňka nejprve vytváří tzv. PRIMÁRNÍ STĚNU – pružná a tenká, umožňující buňce růst, vlákna celulózy jsou uspořádány různými směry

• Po ukončení růstu – stěny zesilují – ukládání anorganických látek (= inkrustace), organických látek (= impregnace)

1. Dřevnatění = ukládání LIGNINU (mechanická pletiva, vodivé svazky)

2. Korkovatění = ukládání SUBERINU(buňky odumírají, mají funkci mechanické ochrany)

3. Kutinizace = vyloučení KUTINU = vytvoření souvislé vrstvy KUTIKULY (= tenká povrchová vrstva nepropustná pro vodu a plyny)

• Dále se vytváří SEKUNDÁRNÍ BS – mezi primární BS a cytoplazmatickou membránou – vzniká postupným přidáváním nových vrstev tvořených jednosměrně uspořádanými vlákny celulózy = tzn. buňka tloustne

• STŘEDNÍ LAMELA = vzniká mezi BS sousedních buněk, je tvořena polysacharidy (= PEKTINY) – lepí buňky rostlinného pletiva k sobě

• PLAZMODEZMY = kanálky v BS, které zajišťují spojení buňky s okolními buňkami. Kanálky jsou vystlány cytoplazmatickou membránou a prochází jimi cytoplazma, která spojuje navzájem vnitřní prostředí sousedních buněk v pletivech. Umožňují průchod vody a malých molekul z buňky do buňky. Plazmodezmy spojují protoplasty v celé rostliny v tzv. SYMPLAST. (APOPLAST = zahrnuje zbývající část rostliny, která není spojena plazmodermy – BS + mezibuněčné prostory

1. CHLOROPLASTY = zelená čočkovitá tělíska vyskytující se pouze v buňkách rostlin a řas.

• Tvořeny 2 membránami – vnější vrstva = hladká, vnitřní = zvrásněná, prostor rozdělen na kompartamenty – vytvořeny ploché přepážky a váčky

• Vnitřek vyplňuje STROMA = polotekutá bílkovinná hmota, v níž je CHLOROPLASTOVÝ GENOM, RIBOZOMY a probíhá zde temnostní fáze fotosyntézy

• Chloroplasty obsahují chlorofyl a = zelené barvivo, které zachytává fotony slunečního záření

• Probíhá zde fotosyntéza = biochemický proces, při němž je světelná energie přeměněna na chemickou, která je uložena v organických látkách, jako je glukóza, škrob.

• Pouze v zelených částech rostlin – v listech a stoncích

• Uvnitř je třetí membránový systém plochých váčků = TYLAKOIDY

• Váčky tylakoidů jsou naskládány na sobě a tvoří GRANA

• Chloroplasty jsou stejně jako mitochondrie SEMIAUTONOMNÍ ORGANELY, které vznikají autoreprodukcí z již stávajících chloroplastů

• Kromě chloroplastů má buňka další PLASTIDY: