ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 1. ROČNÍK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Č e s k ý j a z y k a k o m u n i k a c e 1 | 46
/2.2/ VYBRANÉ ÚTVARY PROSTĚSDĚLOVACÍHO FUNKČNÍHO STYLU
PROSTĚSDĚLOVACÍ FUNKČNÍ STYL
Prostěsdělovací funkční styl se uplatňuje ve všech projevech každodenního styku. Funkcí
tohoto stylu je předání a výměna běžných informací – funkce komunikační. Slohotvorný
faktor prostěsdělovacího funkčního stylu je spontánnost. Komunikace může být neoficiální,
neformální (dorozumívání s přáteli), nebo více či méně oficiální, formální (projevy mezi
lidmi, jež nespojuje blízký osobní vztah).
U slohových útvarů prostěsdělovacího funkčního stylu převažují slohové postupy in-
formační, vyprávěcí a popisný.
KOMPOZICE A JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY V ÚTVARECH STYLU Pro útvary prostěsdělovacího stylu je typická běžná mluvenost, poté psanost. Užívané
jazykové prostředky jsou proto velmi různorodé. Zahrnují prostředky spisovné (s přízna-
kem hovorovosti), ale také nespisovné, zejména obecněčeské a slangové.
Při běžné mluvě se využívá různé intonace, rychlosti mluvení, hranice výpovědí tu nej-
sou příliš zřetelné. Často dochází k realizaci výpovědí „na pokračování“: Z Prahy jsme odjíž-
děli v pátek. Večer kolem osmé. A sami. Charakteristickým skladebním prostředkem je častý
výskyt tzv. absolutního co (neměnný tvar vztažného zájmena co): To je ten chlapec, co
(který, jenž) mě včera volal. To jsou ti pánovi, co volali. Výrazně se uplatňují nejrůznější
kontaktové prostředky (pokles plnovýznamových slov: člověče, kluci, pane, hoši, promiň,
počkej, podívejte se, viď; tzv. volný 3. pád /tzv. citový dativ/: To se ti to leží, co!), kolokvia-
lismy (vrstva „módních“ hovorových slov a frazémů stojících na pokraji spisovnosti): to je
v pohodě, je to super, je to úlet, to neřeš!, to jsem nestihl. Mechanicky se zkracují slova, mísí
se česká a cizojazyčná slova: *to je poho, *no neke!, *je to v richtiku, *tak jsem ty fotky sej-
vnul. Texty jsou bohaté na výskyt částic, odkazovacích a ukazovacích zájmen, citosloveč-
ných výrazů: Tak jela jsem do těch Budějovic za tou kámoškou, týjo, fakt super město!
S uvedeným problémem souvisí také časté užívání parazitních výrazů, tzv. vycpávek, typu
vlastně, v podstatě, jakoby, respektive, prostě… Emocionalita a expresivita projevů jsou
vyjadřovány přídavnými jmény a příslovci strašný, šílený, příšerně, hustě – strašně pěkná
holka, šíleně fantastický film. Přítomností adresáta projevu je umožněno neverbální vyja-
dřování (gesta, mimika).
V psaných textech stylu prostěsdělovacího se často užívá tzv. subjektivního pořádku
slov (jádro výpovědi se dostává před východisko): Dva miliony korun stála rekonstrukce
domu!, místo objektivního pořádku: Rekonstrukce domu stála dva miliony korun. Tvůrce
textů nepociťuje potřebu pevně organizovat větnou stavbu. V souvislosti s masovým rozší-
řením počítačů, mobilních telefonů a jiných komunikačních médií se rozvíjejí i nové formy
komunikace a útvary (SMS, chat, e-mail). Všechny uvedené způsoby komunikace jsou spíše
neformální, většinou nepřipravené, variabilní, nekonvenční. Komunikující nevěnují pozor-