ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 2. ROČNÍK

10  Vnější  charakteristika  si  všímá  (vnějších) viditelných znaků popisované postavy. Na  vystižení vlastností 
fyzických  se  soustřeďuje  pouze  tehdy,  ovlivňují-li  výrazně  duševní  projevy  charakterizovaného.  Odlišování 
vnější a vnitřní charakteristiky postavy (měla modré oči – vnější ch., často se urážela – vnitřní ch.) není pod-
statné, neboť i způsob popisu zevnějšku postavy může naznačovat její vlastnosti (nebo může být v kontrastu 
s nimi).  

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   2  | 25 

   Čeština má neobyčejně široký a pestrý repertoár pojmenování a slovních obratů, jimiž lze 
v charakteristice operovat. (Slovnědruhově jsou to opět především přídavná jména a pří-
slovce.) Velmi účinným charakterizačním prostředkem jsou i přirovnání (líný jako veš, blbý 
jako malovaný sáně), nebo rčení (Myslel si, že mu pečení holubi budou sami lítat do huby.). 
 
     
 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   2  | 26 

/2/ 

KAPITOLY Z NAUKY O KOMUNIKACI  

/2.1/ KOMUNIKAČNÍ MODEL 

    Komunikace  je  v nejširším  smyslu  výměna  informací  mezi  účastníky  dorozumívacího 
aktu. (Zahrnujeme do ní samozřejmě i neosobní mezilidské komunikační vztahy, např. mezi 
textem a jeho příjemcem.) 11 
   Ze základní školy víme, že podle základního prostředku vyjadřování rozeznáváme tři zá-
kladní druhy komunikace: verbální/řečová, neverbální/neřečová a smíšená. Rozšíříme své 
znalosti tím, že si popíšeme ideální komunikační model.12  
 
 

   Vytváření (produkce) komunikátu probíhá tak, že mluvčí: