ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 2. ROČNÍK

13  Více o koherenci ve čtvrtém ročníku v disciplíně skladba. 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   2  | 28 

/2.2/ KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE A ASERTIVNÍ KOMUNIKACE 

   Komunikační strategie nám pomáhají dosahovat našich záměrů, a někdy si na nich mu-
síme dát opravdu záležet. V naprosté většině případů se jistě snažíme o pozitivní komuni-
kaci, která je založena na spolupráci s partnery (adresáty). Vše ale záleží jen na našem citu 
pro situaci a s tím spojenými faktory (naše kompetence a zkušenosti, porozumění, odhad) 
pro jakou strategii se rozhodneme. Volně se vyčleňují tyto typy komunikačních strategií: 
strategie kooperativní, zdvořilostní, agresivní, konfliktní, kompromisní, manipulativní.  
   Cílem asertivní komunikace je zdravé, přiměřené sebeprosazení v komunikaci. Pro do-
cílení komunikačního záměru se volí jazykové prostředky účinné a v případě potřeby i dů-
razné,  nikoli  však  agresivní,  nebo  naopak  submisivní.  Ovládneme-li  umění  asertivity,  bu-
deme schopni v komunikaci postupovat věcně a přímo, sebevědomě. Asertivita nezname-
ná protivníka přehádat, nýbrž přesvědčit.  
 
ZÁKLADNÍ RYSY ASERTIVNÍ KOMUNIKACE 

1)  Prosazuji  svůj  názor  jen tehdy,  jsem-li  bezpečně v právu (s  přihlédnutím  ke  svým 

povinnostem). 

2)  Metoda gramofonové desky: klidně, ale vytrvale opakuji svůj požadavek, ale nepro-

sazuji ho tak, abych zahnal komunikačního partnera do neřešitelné situace. 

3)  Komunikuji sebevědomě, avšak nikoli nabubřele. Hovořím stručně a jasně.  
4)  Kritizuji slušně, bez urážek, pokud možno s povzbuzením do budoucna. 
5)  Kritiku přijímám věcně, často s přiznáním, že na ní něco je. 
6)  Věci nazývám pravými jmény, hovořím bez kliček a vytáček. 
7)  Jednoznačné „ne“ respektuji (i když s ním nesouhlasím). 
8)  Vím, že umění naslouchat je často stejně důležité jako umění mluvit. 
9)  Neváhám komunikačního partnera ocenit, postupuje-li korektně. Zajímám se i o je-