Máj, porovnání Máje se Záhořovým ložem, Kytice

7. Jelikož interpretace Kytice nakonec byla vyškrtnuta z úkolů, provedu pouze typologii balad. Balady Kytice jsou rozhodně inspirovány neurčitými pověstmi ústní lidové slovesnosti, přitom místo odehrávání příběhů nikdy není přesně známo. V každé baladě jde dynamický děj do popředí a lyrické líčení pocitů a krás přírody spíše do pozadí. Právě dynamičnost textu mnohdy vede k podtrhnutí odehrávajících se hrůz. Žánrově se vyskytují kyticové balady na rozhraní mezi hororovou povídkou a pohádkovou básní. V baladách Kytice nikdy není mnoho postav, ale vždy se tu vyskytne nějaká tajemná mystická bytost většinou představující zlo. Žádná postava neunikne za svůj čin následku, ač konec balad není nutně vždy špatný (např. Poklad nebo Záhořovo lože), většinou však příběhy končí až katastroficky. Nic nezůstává nepotrestáno, avšak Erben je k aktérům vždy spravedlivý, jelikož jim dá vždycky možnost výběru. Erben využívá většinou těchto témat: boj člověka s přírodními jevy a bytostmi, různé projevy a fáze vztahu matky a dítěte, neomezené možnosti lásky a nenávisti, víra v dobrotu Boží milosti a popř. další. Erben jinak charakterizuje postavy stručně, ale výstižně. Zajímavé ještě na Kytici je, že jsou její balady seskládány tak, aby si vždycky odpovídala tematicky první s poslední, druhá s předposlední atd. – čili Kytice s Věštkyní (budoucnost českého národa), Poklad s Dceřinou kletbou (mateřská láska), Svatební košile s Lilií (smrt milované osoby), Polednice s Vrbou (tragicky končící snaha o záchranu/vyřešení problému), Štědrý den s Vodníkem (nepřízeň nadpřirozených jevů vůči člověku) a Záhořovo lože s Holoubkem (nová šance/příležitost).