Občanský průkaz

38. kapitola

Byli v pardubickém archivu, kde Petr čekal na to, aby zjistil, kdo na něj donášel, byl tam s manželkou. Zjistil, že jeho krycí jméno bylo Šváb a udavač byl jeho přítel Hora, který měl krycí jméno Jánský. Řekl to ženě A., oba byli překvapení a naštvaní.

39. kapitola

Seděli takhle v hospodě, povídali si o Martinovi, který spáchal sebevraždu. Protože se uvolnilo místo v Plzni, vedoucí kulturního odboru, ale potřeboval lustrační osvědčení a to jeho bylo lustrované pozitivně. Protože, když byl na vojně, tak se připletl k tomu, že chytili nějakého chlapa, co chtěl přejít přes hranice, a on jako člen eskorty, musel něco podepsat, jako dodací list, a tím pádem se jeho jméno ocitlo ve spisech.

Na jeho pohřbu hráli Náhrobní kámen, stejně jako na Míti, Petr tu písničku nesnáší.

7. Intermezzo

Medvěd se pustil do podnikání, pořídil si vinárnu, kde se scházeli často. Probírali policajty, jak se změnili od té doby, že je zajímá jenom, aby lidi nadýchali a oni je mohli zkasírovat. Zkasírují je i tak, jen proto, že jsou třeba podnikatelé.

Venca Popelka povídá: „Jedna věc se jim podařila. Představte si, že jak sem starej, tak když někde zahlídnu policajta, hned si automaticky šahám na kapsu, jestli u sebe mám občanku…a to je mi přes padesát! Takovýhleho neurotika ze mě udělali…už za to je nenávidím…“

8. Intermezzo

Petr jel v taxíku, když do nich nabouralo černé BMW. Taxikář vylézal z auta a nadával, Petr vylezl také, aby dosvědčil, že je v tom taxikář nevinně, když zasáhl policajt. Řekl mu, že se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě, dal mu malou pokutu a řekl, ať kouká zmizet. Řidič černého BMW byl Pačes, který si Petra nevšiml, tak nasedl zpět do auta a jeli dál.

„Víte, kdo byl ten vzádu?! Zeptal sem se ho. „To byl, pane, ministr, a ke všemu ze strany, kterou sem volil…“

40. kapitola

Petr podepisuje knihy v knihkupectví a potom se baví s Hankou (knihkupkyni), o čem bude psát dál. Do knihkupectví přichází slečny, kterým podepisuje knížky a pak mu tam nastrčí knížku další a poprosí o věnování „Pavlovi“. Petr zvedne hlavu a vidí oči paní Horové.

„Ahoj…“ řekla mi mile, „ty se nás teď nějak straníš, něco sme ti provedli…?“ Zmoh sem se v tý chvíli jen na něco jako úsměv, ale asi se mi moc nepoved, protože se mě zeptala: „Proboha, není ti něco?“

9. Intermezzo

Jednou Petr seděl ve Stromovce a pozoroval holčičku, jak si jezdí na kole, z ničeho nic přijelo policejní auto, vylezl chlap, který beze slova vypustil ventilky.

41. kapitola

Aleš řekl, že dělá Petr moc velkou vědu z toho, že podepsal paní Horové knihu, Medvěd, řekl, že by ji nepodepsal, Venca řekl, že by přidal vzkaz: „Nazdar, ty zasranej fízle! Tvůj Šváb!“

42. kapitola

Zpráva z tisku:
X. Y. byl evidován jako agent StB, ale podle rozhodnutí soudu z toho nelze vyvodit, že byl agentem tajné policie a že s ní spolupracoval. V červnu 2004 Městský soud v Praze navíc rozhodl, že X. Y. byl ve spisech StB evidován neoprávněně.