Občanský průkaz

„Ani hovno, kamaráde!“ prones mu tiše do ucha. „Ani hovno, protože ty si to zvopákneš…a hezky pomalu… piánko…rozumíš…hezky pomalu…“

A tak ho policajt strčil, aby prošel znovu.

22. kapitola

Charlie skončil na pankrácké věznici s Frantou, kterého sebrali i s kopilotem, protože měli úplně černé ruce, protože se celé odpoledne hrabali v motoru. Bylo jich v cele celkem osm. Byl tam týden a připadal si už jako zkušený mukl. Dokonce si i zařídil poslat dopis, musel však zaplatit řetízkem, který měl na krku. Když už bylo 30. srpna, tak se kopilot vzbouřil – byl učitel a chtěl jít do školy. Vyměnil své poslední bohatství – hodinky - za cigára a čokoládu. Celkově se vězeňský život dal označit za nudu, když je zrovna nebili. Charlie se rozhodl napsat dopis mámě, a všechno jí to vylíčit. Když to dopsal, dali se věci do pohybu. Do cely chodil bachař, na někoho ukázal a řekl: „Vem si věci.“ Když takhle ukázali na učitele, tak se zcela zbláznil, Charlie mu strčil do ruky dopis a řekl mu, ať ho předá. Jenže dopis spadl na zem, bachař si ho všiml, vzal ho do kapsy a odvedl učitele.

23. kapitola

Charlieho v noci odvedli do přízemí do jedné kobky, byl tam major.

„Mámo!“ protáhl svinsky komediantským způsobem. „Mámo, je to tady horší než v koncentráku! – Ty si byl v koncentráku?“ podíval se přes brejle na Charlieho.

Přečetl ještě pár vět, a řekl mu, že za to by mu klidně mohli dát sedm let. Začal ho vyslýchat, kde byl 21. srpna, Charlie říkal, že neví. Pak řekl, že byl před Korunou, major si nechal donést fotky. Byl vidět na fotce, jak přímo hází matkou, jenže to měl ještě vlasy a o pár kilo více, major ho nepoznal. Odvedl ho do cely a večer ho pustili.

4. Intermezzo

Na náměstí prodával kluk losy, hlavní cena byl zájezd do Paříže. Vyvolával: „Kupte si los! Poslední možnost emigrace!

24. kapitola

Do hospody na Špejchar se chodilo hodně často, hlavně v zimě, protože v létě se jezdilo na dovolené, tak byli volné byty, většinou se jen přesouvali z jednoho do druhého.

Na Špejcharu byli i dobrý policajti, s těmi staršími se dávali kluci často do řeči. Jednou jim jeden řekl, že jeho bývalý šéf – Major Hruška- byl dokonce negramotný. Když přijela kontrola a chtěla něco podepsat, tak dělal, že nemá brýle, oni mu dali na výběr z celého kufříku brýlí, takže to zjistili.

Přišel za nimi Ivan, stáli u hydrantu, který tam byl kvůli cirkusu kousek od nich. Ivan ho otevřel, a Aleš s Petrem rychle utíkali pryč. Pak jim Ivan vyprávěl, že policajti ho dali do cely přes celou noc, dovedli tam i další co otevřeli hydrant. Ivan nechápal, co udělal tak hrozného, ale pak mu došlo, že ten cirkus byl sovětský.

„Voni…“ řek zamyšleně Ivan, „to, kurvy, vzali ideologicky. Jako ideologickou diverzi. Jako týrání sovětských šelem nedostatkem vody.“