Občanský průkaz
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
5. Intermezzo
Jednou na náměstí, kde prodával kluk losy, přijelo auto, vystoupili z něj dva muži a dali mu facku, až se losy rozletěly po celém okolí.
25. kapitola
Aleše inspiroval špejcharský genius k básničce.
26. kapitola
Charlie oznámil, že se našli dárce ledviny pro Míťu. Když Míťu Petr poprvé uviděl, skoro ho nepoznal, v obličeji byl popelavý a celý jeho výraz se zašpičatěl. Petr s ním šel ven, ale moc s ním nebylo do řeči, tak se snažil o nějaké vtipy, ale nebylo to ono, tak ho doprovodil domů a šel do hospody.
Když měl Míťa po transplantaci, tak s nimi občas chodil do hospody, ale jen seděl a nic neříkal, kluci se ho snažili rozesmát, nebo přivést na jiné myšlenky, ale nic nefungovalo. Musel chodit dvakrát týdně na dialýzu, věděl, že mu zbývá pár let a bude konec. A tak žil svůj život naplno, jednou, když přišel do hospody, tak vypadal jako dřív. Ukázal klukům, jak žijí lidi na Západě, a uvažoval, že zdrhne.
27. kapitola
Petr se chtěl podívat podrobněji na dopisy, které dostal Míťa od doktora, že mu je poslal pacient, protože by byla větší šance, že by žil dvakrát nebo i třikrát více než by žil v Československu. Kluci vymýšleli, kde sehnat peníze, aby tam Míťu dostali, někdo do toho křičel, ať tam nejezdí, že to je k ničemu, do toho přišel Charlie, který řekl, že Míťa umřel.
28. kapitola
Petr si pořídil na začátku 70. let invazi, tak se říkalo vojenské bundě. Seděl dopoledne v hospodě U Trojek, když do hospody přišel kluk, který vypadal jako jeho dvojče a v podpaždí držel Physical Graffiti, dali se spolu do řeči. Navzájem se oťukávali, bavili se o hudbě. Když to vypadalo, že jsou na stejné vlně, tak se kluk představil jako Marek. Povídali si o desce, kde ji sehnal. Marek pracoval na Kladně jako kulisák. Petr práci neměl, sháněl nějakou.
V tom do hospody přišli policajti, kontrolovali občanku.
„Jak dlouho nepracujete?!“ vyštěk na mě ten menší policajt. „Měsíc…“ řek sem tiše. „Takže jste příživník…!“ pokejval hlavou, jako by si teď jen potvrdil něco, co už dávno věděl. „Eště ne…“ odkašlal sem si nervózně.
Pak odešli, kluci si dál povídali a byli u toho. Přišli každý na svoji tramvaj a rozloučili se. Když chtěl Petr si domů otevřít dveře, zjistil, že si prohodili bundy s Markem, vytáhl občanku na které stálo: „Marek Langer, nadporučík policie ČSSR“ zanedlouho přijel taxík, kde nehnutě Marek seděl, řidič vyměnil bundy a zase odjeli.
29. kapitola
Měl se točit film, do kterého sháněli komparz lidí, kteří budou demonstrovat. Venca se s tím přihnal za Petrem, že je to jedinečná příležitost se pomstít fízlům. Přemýšlel, jestli do toho má jít, protože už byl ženatý a měl dvouleté dítě. Nakonec tam šli, a byli překvapený kolik mániček jako jich samotných, tam přišlo. Asistentka přišla za Vencou a přivedla tam holku, jestli by mohli hrát, že je „léto lásky“.