Rolland Romain_Petr a Lucie_1 polovina 20 stol

Próza

(prosa), výraz pochází z latinského výrazu prósa orátio – tj. řeč hovořící přímo, nerýmovaně, próza je tedy každý psaný text nepsaný ve verších. Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od „vázané řeči“ čili poezie.

Odtud také prozaický, napsaný v próze, v přeneseném smyslu protiklad vznešeného.

Píšeme-li prózu, řídíme se při sestavování vět logikou a gramatickými pravidly, text se člení do odstavců, slova, která k sobě významově patří, se neoddělují pauzou apod. Ve zvukové podobě mají věty přirozenou intonaci (např. v oznamovacích větách mluvčí v závěru klesá hlasem) a přízvuky netvoří pravidelné rytmy.

Dělení

Díky rozsáhlosti tohoto pojmu je samozřejmě nutné prózu nějak rozdělit. Za základní lze považovat dělení na prózu:

1. Uměleckou - tím se rozumí text, který je psán nerýmovanou (resp. neveršovanou) formou - tzv. „řečí všedního dne“. Samozřejmě je různě umělecky ztvárňována jednak volbou vhodných slov, používáním spisovného jazyka (neplatí vždy), zvláštní stavbou věty, tím samozřejmě dochází k určité rytmizaci, která může přejít do volného verše.

2. Vědeckou - touto prózou se rozumí specifické druhy literatury, jako jsou vědecká pojednání, návody, publikování nějakého výzkumu, ale i zákony, vyhlášky, ročenky či různá nařízení.

Uměleckou prózu lze dělit z mnoha hledisek, nejčastěji jsou používána:

Žánrové

Kdy je próza dále dělena pomocí žánrů, zde však neexistuje jednotný názor na to co je ještě žánr a co již je pouze odnož nějakého jiného žánru, zrovna tak neexistuje ani jednotný náhled na vymezení těchto žánrů:

• román

• novela

• povídka

• fejeton

• romaneto

• pohádka

• báje

• mýtus

• esej

Sem bývá řazen i velmi specifický oddíl prózy, lyrická próza.

Podle literárních stylů

Další populární dělení se vztahu k literárnímu stylu jakým je dané dílo napsáno, zde lze rozlišovat např. styly:

• romantismus

• realismus

• preromantismus

• postmodernu

Podle literárních oblastí a variant jednotlivých stylů

Zde vzniká poměrně mnoho možností, které jsou zcela nejasné a zcela jistě jejich význam nelze zcela specifikovat a vznikají tím různě velké nepřesnosti (např. humoristický román) a dále pak dělení, které dodržuje nějakou relativně přesně vymezenou část literatury:

• science fiction

• fantasy

• venkovská próza

• literatura faktu

• detektivní román

Světová próza 1.poloviny 20.století (mezi válkami)

Nástup moderní literatury- ubývá dějovostí, literatura je subjektivnější, proměny ve vnímání času, konfrontace vnitřního světa s okolím, prvky absurdity, podtext- mnohé zamlčuje a nechává čtenáře domýšlet a hodnotit, prolínání několika významných rovin, experimentace s jazykem, nehledá odpovědí na palčivé otázky doby, naopak nutí si tyto problémy uvědomit
realistický proud
- navazují na kritické realisty, dodržují tradiční umělecké schéma klasického románu s jistými odlišnostmi
- základem je dějová linie, logická časová posloupnost, ale zaměřují se na psychickou a citovou roli jedince, společenské vztahy v pozadí