Moskva 1941

Situace u skupiny armád Süd a Mitte

Po úvodních velkých vítězstvích se situace zkomplikovala i skupině armád Süd polního maršála Gerda von Rundstedta. Na frontě táhnoucí se od severu Ukrajiny až k Černému moři (asi 1200 km) proti sobě stálo 63 německých divizí a 16 sborů a vojska Jihozápadního a Jižní frontu. Tuhé boje probíhaly zejména v kyjevském prostoru, kde sovětská vojska neustále odrážela německé útoky. Vojska bránící Kyjev zadržovala jak německou 6. armádu, tak zejména 1. tankovou skupinu, která nedokázala obejít vojska obou sovětských frontů. To způsobilo, že skupina armád Süd nesplnila svůj úkol obklíčit a rozdrtit Rudou armádu na Ukrajině. To se podařilo až v září poté, co dorazila pomoc v podobě Guderianových tanků. Pak byla vojska sovětských frontů obklíčena a ztratila 650 000 vojáků.

Více se vedlo vojskům skupiny armád Mitte polního maršála Fedora von Bocka. Už 10. července dorazily svazky 3. tankové skupiny do Vitebska a přímo ohrožovaly Smolensk, během několika dní postoupila 2. a 3. tanková skupina o 200 km. Tuhé boje však způsobovaly armádní skupině Mitte citelné ztráty a ochromovaly její údernou sílu. 21. července až 7. srpna dokonce sovětské velení po získání posil zorganizovalo protiútok z prostoru Bělyj-Jarcevo-Roslavl a díky tomu se sovětské 16. a 20. armádě podařilo uniknout z obklíčení. Zabránilo se tím i případnému rychlému útoku na Moskvu.

30. července dokonce musel wehrmacht poprvé ve válce přejít na hlavním směru do obrany. V průběhu obkličovacích bojů u Smolenska proběhla bitva o městečko Jelňa, při které musela německá vojska poprvé během války pod tíhou úderů sovětské armády vyklidit již dobyté území. Tuhé boje v prostoru Smolenska nakonec trvaly dva měsíce a Sověti zde přišli o 310 000 mužů. Těžké ztráty však utrpěl i wehrmacht a navíc padla možnost dobytí Moskvy již v srpnu, což se podle Haldera mohlo uskutečnit, pokud by Smolensk padl do poloviny července. Nestalo se a von Bockova armádní skupina mohla postupovat dále teprve po 10. srpnu.

Taková tedy byla situace na východní frontě v průběhu července a v srpnu roku 1941. Pod vlivem těchto okolností se Adolf Hitler rozhoduje stočit 2. tankovou skupinu generála Guderiana na jih na pomoc skupině armád Süd dokončit obklíčení a likvidaci sovětských sil na Ukrajině. Tento rozkaz si však zaslouží podrobnější pohled.

Úkrok na jih

Když začalo být v létě roku 1941 zřejmé, že velké pohraniční bitvy nebyly rozhodující, odvrátil Hitler částečně svoji pozornost od Moskvy. Zopakoval svou dřívější žádost zlikvidovat nejprve sovětská vojska v Pobaltí a dobýt Leningrad, jakož i získat ekonomické zdroje Ukrajiny, Doněcké pánve a Kavkazu. A přestože náčelník štábu OKH generálplukovník Franz Halder se snaží Hitlerovi jeho záměr rozmluvit, ten zůstává zatím neoblomný.