Moskva 1941

Tajfun

Po úspěchu wehrmachtu na Ukrajině se Hitler rozhodl vrátit prioritu útoku na moskevském směru. Své rozhodnutí formuloval ve formě směrnice č. 35 z 6. září 1941, která ukládala zahájit operaci proti vojskům S.K. Timošenka, bránícím přístupy do centrálního Ruska a k hlavnímu městu a po jejich zničení zbytky protivníka pronásledovat směrem na Moskvu.

Tento úkol připadla skupině armád Mitte polního maršála von Bocka. Skupina armád Nord zatím měla zlomit odpor obránců Leningradu a skupina Süd měla za cíl dobýt Krym a Donbas. V polovině září velitelství skupiny armád Mitte vydalo svým vojskům směrnici obsahující požadavek na zahájení bezprostřední přípravy k útoku na Moskvu. Hlavní záměr úderu spočíval v obchvatu Moskvy, a to buď ze severu, nebo z jihu. Náčelník štábu OKH Halder v této souvislosti hovoří o tzv. "malé variantě" (první období útoku) a "velké variantě" (následné útoky po malé variantě). "Velká varianta" vycházela z předpokladu, že vojska wehrmachtu do města vůbec nevstoupí, ale pouze jej obklíčí. Obsahovala návrh obklíčení, které vznikne dvěma mohutnými údery severně ve směru Ržev a Kalinin a jižně ve směru Orel a Tula. Následně se obklíčení uzavře někde v prostoru Vladimir-Gorkyj. Poté bude německé obklíčení vyztuženo, aby se zabránilo prolomení této blokády případným sovětským protiútokem. "Malá varianta" se objevila v rozkaze von Bocka ze dne 26. září a předpokládala tyto akce :

• 4. armáda (von Kluge) a 4. tanková skupina (Hoepner) povede údery podél silnice Roslavl-Moskva a zahájí obkličování Vjazmy od jihu.

• 9. armáda (Strauss) a 3. tanková skupina (Hoth) provede útok u Duchovščiny a obklíčí Vjazmu od severu a východu. Jednotky na křídlech 4. a 9. armády budou předstírat útok a připoutají na sebe nepřátelská vojska.

• 2. armáda (Weichs) prolomí obranu Brjanského frontu ve směru Suchiniči-Meščovsk a 2. tanková skupina (Guderian) povede úder na Orel a Tulu a následně zaútočí i na Brjansk a vytvoří zde "kotel".

Situace na ruské straně

I Sovětské velení se však připravovalo odrazit očekávané útoky nepřítele. Již 27. října Stavka upozorňovala na možnost, že v blízké době bude zahájena velká německá ofenzíva na Moskvu. Záměrem sovětského velení bylo vybudování do hloubky členěné pevné obrany, která znemožní nepříteli průlom k Moskvě. Od frontové linie směrem k hlavnímu městu probíhaly opevňovací práce až do hloubky 300 km.

Do prvního obraného pásma proti skupině armád Mitte postavilo vrchní velení Západní front generála I.S. Koněva, Záložní front maršála S.M. Buďonného (jeho hlavní síly byly rozmístěny asi 50-80 km v týlu ostatních frontů)a Brjanský front pod velením A.I. Jerjoměnka. Východněji od této linie pak byla ještě vybudována rževsko-vjazemská čára obrany.