Moskva 1941

Adolf Hitler se tedy rozhodl vyslat Guderianovu 2. tankovou skupinu na Ukrajinu. Samotný Guderian, který se už chystal obnovit svůj postup na Moskvu, byl touto zprávou dost zaskočen a znechucen, dokonce tento rozkaz nazval "zločinem". Mezi tím se zřejmě ve dnech 22. nebo 23. srpna dohodli Halder a náčelník operační správy štábu OKW Alfred Jodl na kompromisu ohledně dalšího postupu. Oba se rozhodli, že by se mělo pokračovat jak ve směru na Moskvu, tak na Ukrajinu. Protože ale 3. tanková skupina von Bockovy skupiny armád byla oslabena, bylo dohodnuto, že 46. motorizovaný sbor z 2. tankové skupiny se stáhne na odpočinek za frontu a poté zůstane k dispozici skupině armád Mitte při postupu k Moskvě. Zbylé části 2. tankové armády budou půjdou na pomoc skupině armád Süd na Ukrajinu. 23. srpna odpoledne se na velitelství skupiny Mitte v Borisovu sešli Halder, von Bock a Guderian, aby projednali možnosti, jak přesvědčit Hitlera k změně jeho plánů. Přestože Halder věděl, že rozkaz k rozdělení 2. tankové skupiny již padl, Guderiana o tom neinformoval a spoléhal na to, že tankový generál využije svého vlivu na vůdce a jeho úmysl mu vymluví.

V Halderově a Jodlově plánu měl Guderian tu úlohu, že prostě jen seznámí Hitlera se situací u svých tankových jednotek, které v současné době mohou sledovat v jižním směru jen omezené cíle. V témže duchu už zatím měl Hitlera ovlivnit Jodl a závěr měl být ve smyslu, že alespoň část tanků zůstane skupině armád Mitte pro útok na Moskvu.

Ještě téhož dne dojednal von Bock Guderianovi přijetí v Hitlerově bunkru Vlčí doupě ve Východní Prusku. Guderian se tedy ještě jednou pokusil Hitlerovo rozhodnutí změnit. Vůdce ho sice bez přerušení vyslechl, ale s poukazem na válečné hospodářství a hrozbu "krymské letadlové lodi" pro ropná pole v Rumunsku na svém rozhodnutí setrval. Vyhověl ale žádosti o nedělitelnost 2. tankové skupiny, takže von Bockovi nezůstala žádná její část k dispozici. Guderian, který očekával, že by se v brzké době mohl stát vrchním velitelem, se rozhodl jeho úmysl přijmout, čímž si navždy odcizil generála Haldera.

Rozhodnutí, o osudovém "úkroku" na jih, sice spadá na hlavu Hitlera, ale nelze zapomínat, že jeho rozhodnutí vycházelo z informací od jeho důstojníků, kteří mu přes samé intriky a úskoky podávali značně zkreslené informace a využívali faktu, že vůdce byl velmi náchylný spoléhat na rady různých jednotlivců, kteří se snažili prosadit svůj vlastní zájem na úkor společné věci. Jak je uvedeno výše, armádní skupina Süd po získání posil v podobě Guderianovy tankové skupiny rychle kyjevskou kapsu uzavřela a zlikvidovala a Němci získali jedno ze svých největších vítězství v druhé světové válce. Odložení ofenzivy na Moskvu však významně pomohlo sovětským vojskům v organizaci obrany jejich hlavního města, protože wehrmacht mohl útok na město obnovit až v září 1941.