Agregátní poptávka a nabídka

1. agregátní nabídka při pružných nominálních mzdách, klasická a monetaristická verze, předpoklady a důsledky

Monetaristické pojetí – M. Friedman, Robert Lucas (s. 83)

Předpokládá:

• nominální mzdové sazby W jsou dokonale pružné

• subjekty na trhu práce sledují vývoj reálných sazeb, nikoli nominálních

• stejně jako Keynesiánci rozlišuje krátké a dlouhé období

Krátkodobá nabídka: (AS)

• stejné závěry jako keynesiánský základní přístup= SRAS je rostoucí- roste produkt i cenová hladina- rozdíl je ve vysvětlení mechanismu

• křivka AS má pozitivní sklon- je tedy v krátkém období rostoucí (Při růstu AD dochází k růstu produkce Y i cenové hladiny P)

• příčinou je nesprávné vnímání vývoje cenové hladiny ze strany pracovníku = peněžní iluze: zaměstnanci zvýší nabídku své práce pouze když očekávají růst reálné mzdové sazby- zaměstnavatelé zvýší nom. mzdovou sazbu W ale v důsledku toho roste i cenová hladina P. P roste rychleji než W, protože klesá produktivita práce. Reálné mzdové sazby tedy klesají- ale zaměstnanci si nevšimli velkého růstu P, mylně se domnívají, že reál. mzdy rostou- trpí krátkodobě peněžní iluzí. V krátkém období tedy roste zaměstnanost L i produkt Y.

• V delším období peněžní iluze mizí- zaměstnanost klesá na úroveň přirozené míry nezaměstnanosti a produkt se dostane do své přirozené úrovně

KLASICKÉ POJETÍ (s. 84)

Předpokládá:

• Dokonale pružné nominální mzdové sazby i ceny vyráběných statků v krátkém i dlouhém obd.

• SRAS je zároveň křivkou LRAS- nerozlišuje se krátké a dlouhé období

Protože jsou mzdové sazby dokonale pružné (a lidé netrpí peněžní iluzí)- existuje na trhu práce neustále rovnováha. Zaměstnanost se tedy drží na úrovni plné zaměstnanosti L* a produkt se drží stále na úrovni Y*. Při růstu AD tedy roste pouze P- cenová hladina.

V důsledku růstu AD vzroste poptávka po práci a tedy i mzdové sazby, současně stejně vzrostou ceny statků: reálné mzdy, poptávané a nabízené množství práce a zaměstnanost se tudíž taky nemění.

Růst AD vede pouze ke změně cenové hladiny P

SRAS = LRAS má tvar vertikály- je na úrovni plné zaměstnanosti L* a na úrovni potenciálního produktu Y*

• Když se zvyšuje cenová hladina, lidé i firmy po určitou dobu podléhají peněžní iluzi. Peněžní iluze znamená, že si člověk nebo firma dobře uvědomuje růst své vlastní ceny, ale neuvědomuje si (alespoň po určitou dobu) růst ostatních cen

• peněžní iluze je příčinou toho, že růst cen vede k růstu produkce a zaměstnanosti, nebýt jí, nebyly by firmy ochotny více vyrábět a lidé by nebyli ochotni více pracovat

• peněžní iluze po čase vyprchají => zaměstnanost se vrátí na původní úroveň a s ní se vrací na původní úroveň i produkce

• Když cenová hladina klesá, firmy podlehnou iluzi, že klesá jen jejich cena, a proto snižují výrobu, jejich poptávka po práci se proto sníží => snížení nominálních mezd, zaměstnanci toto snížení považují za snížení reálných mezd => nabízejí méně práce než dříve