Agregátní poptávka a nabídka

↓ cenové hladiny => ↓ domácí úrokové míry => budeme investovat v zahraničí => ↑ nabídka korun a tím dojde k reálnému znehodnocení koruny (vůči zahraničním měnám) => domácí výrobky budou lacinější => ↑ exportu (↑ NX)

• působením těchto 3 efektů dochází k pohybu bodu po křivce agregátní poptávky

1. posuny křivky agregátní poptávky, pozitivní a negativní poptávkové šoky

Faktory působící na změnu křivky agregátní poptávky:

(posuny křivky AD jsou dány změnami faktorů C, I, G a NX)

• změna nominální peněžní zásoby (↑ peněz v oběhu => ↓ úrokových měr => ↑ investic, ↑ spotřeby) => ↑ AD

i

I1 I2 I

• změny YD (vyvolaná změnou výše daní, SZP, …)

• změna bohatství domácností(↑ bohatství => více utrácíme)

• růst počtu obyvatel

• změna očekávané míry inflace (budou reagovat všichni – C domácností, I i G)

• změna daňového zatížení firem

• změna úrokových sazeb

• hospodářský růst v zahraničí, s tím souvisí změna nominálního měnového kurzu

• rozhodnutí vlády zvýšit vládní nákupy

• další okolnosti: administrativní regulační opatření, změna preferencí spotřebitelů např. v důsledku klimatických vlivů, zdokonalení užitných vlastností spotřebních statků…

Poptávkové šoky můžou být výsledkem spontánních tržních procesů nebo záměrné regulace vlády, CB

Změna AD může mít různé důsledky: změnu real. Produktu při stabilní P

změnu cen. Hladiny při stabilním real. Produktu

změnu real. Produktu i změnu P

ASL

cenová AS´

hladina

P AS

C

P2

B

P1 A

P0 AD´

AD

HDPP HDP1 reálný HDP (mld. Kč)

Šok z růstu agregátní poptávky = původní rovnováha byla v bodě A. Zvýšení nominální peněžní zásoby posunulo křivku agregátní poptávky z AD do AD´a ekonomika se dostala do bodu B. Po určité době se vrací na potencionální produkt, avšak do bodu C. To proto, že se náklady (nominální mzdy) zvýšily, takže s posunula i křivka krátkodobé agregátní nabídky z AS do AS´.

1. horizontální keynesiánská křivka krátkodobé agregátní nabídky (extrémní verze), předpoklady a důsledky

(Hel., s. 71)

Agregátní nabídka je představována množstvím produkce Y, nabízeným při určité cenové hladině P

Keynesovská teorie strnulých cen (AS při stabilních (fixních, strnulých) mzdách)

Předpoklady:

• rozlišuje krátké a dlouhé období

• mzdové sazby fixní- důsledek kolektivních smluv

• existuje množství nevyužitých výrobních faktorů (nezaměstnanost, nevyužité kapacity strojů…)

• produkt je na nízké úrovni:

Tvorba ceny produkce přirážkou: p = W*(1+b)/a …(a-produktivita práce, b-přirážka, W-mzdové náklady, p-cena produkce)

Začne růst AD- je potřeba vyrobit více- výrobci zapojí dosud nevyužité vstupy. Produktivita práce je konstantní, náklady nám nevzrostou, tedy ani přirážka, tedy ani cena produkce. Cenová hladina P zůstane nezměněna. Má tvar horizontální = extrémní keynesiánská verze.