Agregátní poptávka a nabídka

Nabídkové šoky = faktory způsobující posuny křivky krátkodobé AS

1. Nominální nabídkové šoky (změna ceny vstupů) = > změna nákladů

   • změna ceny pracovní síly (změna nominálních mzdových sazeb, růst sociálního a zdravotního pojištění, růst osobních daní apod.); tzv. skryté zdanění (hrubá a čistá mzda)

   • ↑ ceny surovin na světových trzích (ropné šoky 73/74 a 79/80, změna nominálního měnového kursu) => ↓ AS

   • ↑ daní podniků (přímé i nepřímé daně) => ↓ AS

2. Reálné nabídkové šoky

   • změny v produktivitě výrobních faktorů (růst kvalifikace, změna úrodnosti půdy, zdokonalení technologií, lepší klimatické podmínky, kvalitnější nerostné suroviny apod.)

   • změna kvanta disponibilních výrobních faktorů (přirozený úbytek, přírůstek obyvatelstva, příliv dělníků ze zahraničí, rozšíření nebo likvidace výrobních zařízení apod.)

mzdy

B S

W1

W0 A

D

0 L1 LN L2 zaměstnanost

změna AS doprovázena růstem produktu => pozitivní nabídkový šok

změna AS doprovázen poklesem produktu => negativní nabídkový šok

změna AS

• na popud vlády (autoritativní rozhodnutí)

• spontánní tržní efekt

Růst zásoby kapitálových statků:

Investice mají kapacitotvorný a důchodotvorný efekt, posunují (doprava, doleva) jak křivku AD, a to poměrně rychle, tak i křivku SRAS, a to po uplynutí delšího období.

• pozitivní nabídkový šok

  • kapacitotvorný efekt => růst AS

• pozitivní poptávkový šok

  • důchodotvorný efekt => růst AD

• Je samozřejmé, že čím se budou nominální mzdy rychleji přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu práce, tím rychleji bude dosahováno rovnovážného produktu na úrovni potenciálu.

• Jestliže se však nominální mzdy budou jen velmi pomalu přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu práce, tím déle bude trvat nerovnováha, tím déle se bude skutečný produkt lišit od potenciálního produktu.

• předpokládáme, že nominální mzdové sazby (W) i ceny vyráběných statků jsou dokonale pružné v krátkém i dlouhém období

 vyšší AD (posun doprava)  vznik záporných neplánovaných zásob  podniky chtějí rozšířit výrobu  nutná je vyšší zaměstnanost  růst nákladů na jednotku produkce  růst cen a cen. hladiny  IHNED dojde k růstu nom. mzdových sazeb

• N na rozšíření výroby jsou vyšší než růst příjmů podniků  pokles zaměstnanosti

• pokud tyto procesy probíhají dostatečně rychle, zaměstnanost a produkt se prakticky nezmění  trhy práce jsou neustále v rovnováze + produkt je na úrovni Y*

• klasický model

• předpokládá, že ceny jsou pružné nejenom v dlouhém období, ale také v období krátkém. Tudíž křivka agregátní nabídky má v krátkém i v dlouhém období stejný tvar: je vertikální a udržuje se na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti čili na úrovni potencionálního produktu

• mzdové sazby jsou flexibilní; krátké období je tak krátké, že ho můžeme zanedbat => SR = LR (není žádný rozdíl), AS je dokonale neelastická (↑ AD má vliv pouze na změnu nominálních mezd, nikoliv na reálný produkt)