Fiskální a důchodová politika

YD = Y – TA + TR, TA = TA s pruhem + tY

V případě progresivní daně z příjmů, roste-li ekonomika (rostou spotřební výdaje, roste AD, žlutá čára, jestliže se ale v důsledku růstu příjmů začnu posouvat do oblastí, které jsou více zdaňována, opouštím nejnižší pásmo, dostávám se do vyššího pásmo, AD by nerostla tak rychle jak by růst měla (červená čára), v důsledku zavedení vestavěných stabilizátorů AD roste pomaleji. Platí to i opačně. V případě ekonomické recese, kdy naopak došlo k tomu, že že v důsledku snižujících se příjmů klesám do nižších daňových pásem, kdy sem zdaŇován nižší sazbou,tak pokles AD nebude tak výrazný, červená čára AD II. 2. graf, podpora v nezaměstnanosti to samé.

2) Diskreční politika

(FP s volným rozhodováním) – rozhodnutí autorit, že použijí nějaký nástroj k ovlivnění situace- příkladem G, TR uskutečněné se záměrem ovlivňování vývoje mae veličin

– financování investičních výdajů (dálnice,atd.), které zaměstnávají množství pracovníků

– financování krátkodobých pracovních míst prostřednictvím „veřejně prospěšných pracích“ (údržba silnic apod.) nebo „společensky účelných pracovních míst“

- změna daňových sazeb v podobě daňové reformy (↓ daní s cílem stimulace soukromých výdajů)

–příkladem aplikace jednorázového legislativního rozhodnutí o např. použití příjmů nebo výdajů

př. změny daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, příjmů

1. progresivní daň z příjmu

2. pojištění v nezaměstnanosti

3. státní výkup zemědělských přebytků

4. subvence k cenám zemědělské produkce

Rozpočtové saldo

• rozdíl mezi příjmy a výdaji → přebytkové

→ deficitní

• rozpočtový deficit (zúžené pojetí) – financován výpůjčkami v podobě dluhopisů vlád (vč. obcí),

dluhopisy nakupovány domácími subjekty (podniky, banky, domácnosti) nebo zahraničními subjekty

- hlavní faktor vzniku (nebo růstu) veřejného dluhu

Strukturální a cyklický rozpočet

- skutečný rozpočet a jeho saldo – skutečně naměřené příjmy, výdaje a deficity (přebytky)

- strukturální – příjmy, výdaje a salda uskutečněny při plné zaměstnanosti (L=L*, Y=Y*), strukturální deficit

(přebytek) označován též jako cyklicky upravený, tj. očištěný od vlivu cyklu; jeho změny vyjadřují opatření

diskreční FP

- cyklický rozpočet – skutečný – strukturální (rozdíl), jeho vývoj vyjadřuje vliv cyklického vývoje eko a s ním

spojené působení automatických stabilizátorů na rozpočet

Deficit:

Cyklický a strukturální deficit, skutečný deficit

Koncem roku 99 ČR patřily mezi nejméně zadlužené (byla 2. od konce, tou nejméně byla ekonomika Rumunska – záleží na tom, jak deficity a veřejné dluhy vznikají), nejvíce zadluženou byla ekonomika Polská a na obyvatele Maďarská.

1. skutečný deficit – skutečně naměřené příjmy a výdaje.

2. cyklický – v rámci hospodářského cyklu se střída fáze konjunktury a kontrakce, v období kdy bude ekonomika ve fázi konjunktury, nároky na rozpočet nebudou takové, jaké takové kdy ekonomika upadne do recese. Náš deficit se bude vyvíjet podle toho v jaké fázi se ekonomika nachází. Z tohoto důvodu rozeznáváme cyklický rozpočet -důsledek hospodářských cyklů a vestavěných stabilizátorů– pokles produktu a cenové hladiny zvyšujíc cyklický deficit a naopak

3. strukturální deficit - nižší než skutečný- protože při plné zaměstnanosti by rozpočet vykazoval vyšší daňové a jiné příjmy a zároveň nižší např. transferové výdaje