Fiskální a důchodová politika

–deficit, který by byl dosažen, pokud by ekonomika operovala na úrovni potencionálního

produktu

- výsledek diskreční politiky

• fiskální expanze => růst strukturálního deficitu

• fiskální restrikce = > pokles strukturálního deficitu

b) keynesiánský přístup, efekt vytěsňování prostřednictvím úrokové míry, účinnost v různých kurzových režimech

Keynesiánská FP

1. V situaci kdy ekonomika bude keynesiánského

Graf: Neokeynesiánský kompromis

V neokeynesináském modelu existuje tehdy když jsou zde VOLNÉ KAPACITY. Je zde keynesiánské pole a klasické pole. V keynesiánském poli mírně rostoucí – volné výrobní kapacity, v případě klasického nejsou volné kapacity.

Vyjděme ze situace, kdy ekonomika je v bodě E, produkuje rovnovážný produkt Y, vláda se rozhodně, že prostřednictvím zvýšení transferů dojde k růstu AD, ten povede k růstu AD na AD s čárou. Dojde-li k tomu v situaci, kdy ekonomika vykazovala produkční mezeru (nacházela se v keynesiánském poli),tato expanzivní fiskální politika bude mít za následek nárůst produktu při mírném nárůstů cenové hladiny, můžeme hovořit o úspěšně fiskální expanzivní politice.

ZCELA OPAČNÁ FORMA =>

V situaci, kdyby se ekonomika nacházela na potencionálním produktu nebo blízko něho tzn. produkční mezera byla vyčerpána a vláda by provedla to samé, příslušná expanzivní fiskální politika by byla neúspěšná, protože výsledkem by byl především nárůst cenové hladiny a mírný nárůst produktu. Nesmíme zapomenout na existenci multiplikátoru, vláda se může rozhodnout, zda do ekonomika napumpuje peníze prostřednictvím růstu vládních nákupů (G) nebo růst transferů, nebo mezd- to je něco jiného, protože příslušného multiplikátory jsou nižší, proč? Když domácnosti obdrží nějakou částku, domácnosti vše neutratí, ale jsou tu úniky do úspor. Stát prostřednictvím transferů napumpuje 10 mld. Kč, ale domácností utratí jen 8 mld.Kč, ale když se rozhodne vláda zadat stavbu dálnice nějaké firmě za 10 mld. Kč, tak jde 10 mld. Kč do multiplikační procesu v plné síle. Vláda musí volit, jakým způsobem ekonomiku podpoří.

DAŇOVÁ POLITIKA

Daňová politika – tzn. snížení daní – povede k růstu AD. Snížení daní se projeví i na AS – Jak? Jednak může vést k růstu AS. Proč? Firmám se uleví, získají dodatečné finanční prostředky, které můžou použít na kapitálové dovybavení, ALE může vést i k poklesu AS – to, že firmy budou mít více, tak si odpočnou, oslabí se jejich úsilí, dají přednost volného času (substituční a důchodový efekt) – od určité mzdy se začíná projevovat důchodový efekt, kdy si chceme peníze užít.

UVAŽUJEME: Snížení daní vedlo k růstu AD i AS, mohou nastat 2 situace.

Cíle FP

- usměrňování vývoje hl. mae veličin – zaměstnanosti, příp. cenové hladiny