Fiskální a důchodová politika

- keynesiánská expanzivní FP

ovlivnění produktu a zaměstnanosti (když Y<Y* a L<L*) prostřednictvím AD (krátkodobě)

Fiskální expanze je doprovázena rozpočtovým deficitem, může být financován dvojím způsobem:

1) AD1 : Y1 a vysoká nezaměstnanost, vláda stimuluje ↑ produktu a zaměst. použitím nevyužitých úspor →

↑ AD na AD2 a dále, dokud Y=Y*

2) růst peněžní zásoby – CB na otevřeném trhu nakupuje vládní CP, dochází k monetizaci rozpočtového deficitu

( k „tištění peněz“), vláda získává uvedený výnos – tzv. „ražebné“

- v případě ↑ AD při plné zaměstnanosti (Y>Y*) by byla aktuální restriktivní FP s cílem tlumit ↑ cen.hladiny

- dlouhodobá expanzivní (nebo restriktivní) FP, výsledek: pouze změna cenové hladiny

Bariéry účinnosti

1) časová zpoždění – jde zejména o vnitřní zpoždění v příp. diskreční expanzivní pol. (např. financování

investiční výstavby z rozpočtu), závažné též při daňových reformách

Načasování hospodářsko-politických rozhodnutí a zásahů:

• informační zpoždění – časový rozdíl mezi vznikem nestability a jejím rozpoznáním

• rozhodovací zpoždění – do přijetí rozhodnutí o určitém opatření. Považována za problematické, objevují se subjektivní vlivy spojené s politickým rozhodováním

• legislativní opatření – formulace návrhu a jeho politické prosazení. Každý návrh musí projít prvním, druhým čtením. TO může být velmi zdlouhavě, zvlášť když jsou 2 komory v parlamentu

• transmisní zpoždění – prodleva při realizaci. Spočívá už ve zpoždění při konkrétní realizaci.

• zpoždění úniku – od přijetí opatření do okamžiku kdy reálná ekonomika začne být ovlivňování

Jako neméně důležitou příčinou snížení účinnosti považujeme efekt vytěsnění:

2) efekt vytěsňování – důsledky expanzivní FP v podobě ↑ nom.produktu se projeví též na peněžním trhu

v podobě ↑ D po penězích a tedy i v ↑ úrokové sazby → na ↑ úrok.sazby reagují ↓ některé výdaje, ↑ produktu

doprovázen protichůdným pohybem, tedy část výdajů je vytěsněna ↑ úrok. sazby

- intenzita vytěsňovacího efektu záleží na – změně nom.úrok.sazby na pěněžním trhu na rozdíl od závislosti

výdajů na reálné úrok.sazbě

- rozdílném stupni citlivosti výdajů na úrok.sazbu

- případné monetární expanzi, kt. ↑ úrok.sazby zeslabuje a tím

zesiluje účinek fiskální expanze

- citlivosti D po penězích na úrok.sazbu

Růst vládních výdajů a strukturální deficit způsobují omezování soukromých výdajů

• přímě vytěsnění

• nepřímé vytěsnění

• úplně vytěsnění – př. vláda se rozhodne, že o 5 mld. zvýší investice do zdravotnictví a domácnosti se rozhodnout, že o 5 mld. své investice sníží

• neúplně vytěsnění

• nulové vytěsnění

V čem spočívá efekt vytěsnění?